Období: rok 2017

Putování rytíře Jaromíra číst dál

-Nechápu,brumlal Litmir hledě na čestné místo u stolu v největší z palácových síní,-myslel jsem že nás tu Soběslav jako hlava rodu bude vítat,ale nikde ho nevidím.Máme snad čekat na něj jako na krále? To je ta zpupná Slavníkova krev.Na denáru má Soběslav knížecí korunu,vlastně ani není divu.Zkouší  Jaromírovu trpělivost.Ten ovšem trpělivý je.Někdy až příliš. číst dál

Na mýtině hořeli jen malé strážní ohně a pach dýmu a pečeného masa vábil noční dravce.Avšak nehybné siluety strážců a jejich oštěpů s dlouhými hroty je odrazovali.Jen lasičky,nejmenší z šelem,drze pobíhali v těsné blízkosti oddychujících spáčů.Oni se nemuseli obávat hrotů oštěpů či šípů;jejich drobná,svižně se pohybující tělíčka bylo téměř nemožné zasáhnout. číst dál

-Poselstvo tedy nepovede Boleslav ?otázal se  Vojen. číst dál

Manchester 2017 číst dál

Starý most přes Vltavu duněl pod nesčetnými údery koňských kopyt.Český vévoda vypravil na Libici  poselstvo v čele se svým druhorozeným synem,knížetem Jaromírem.Po boku Jaromíra jel na černém hřebci Přiban,hlava rodu Vršovců  se svým nejmilejším synem Borkem,jenž byl věkem ještě chlapec.Mezi urozenými muži poselstva byl i Vojen,a též  Litmir,jenž nepřestával svého mladšího druha  stíhat udivenými pohledy:-Neloučili jsme se na dlouhou dobu,že Vojene,i když přiznám,že tebe bych  zde nečekal.A vlastně,ztišil Litmir hlas až do šepotu,-nečekal jsem tu ani Jaromíra.Tohle není nic,co by jej těšilo.On je ze synů  nejposlušnější,vždy byl takový,mírný a ve všem poslušný otce,ovšem teď u něj vévoda není,a on  bude muset třebas sám rozhodnout,a nevím,nevím zda se toho odváží. číst dál

-Vypadáš,jako by tě měl každou chvíli přemoci spánek,řekl Strachkvas,-napij se ještě vína,povzbudí unavenou mysl a rozproudí  krev,i když vy Těptici ji máte prudkou i tak dost.Máš snad ve svalech ještě únavou z dlouhé cesty?A jak se ti Klučov zamlouvá?Co o něm soudíš,bohatý je to dar? číst dál

Prezident se bije jako lev číst dál

Na Hradě nejsou v sedm ráno v náladě číst dál

Kolem nich stále panovalo ticho,které náhle přerušil Onšův přidušený hlas:-Krev.Vidím krev na listech. číst dál

Vojen  pozoroval Laňkovi rozpaky,ale neustával ho pobízet k dalším a dalším douškům .-Tu máš,přisunul k němu džbánek spálenkou,-pivo je dobré na zalití pečeně,ale když se pije na počest bohů…tady,napij se. číst dál

Velikonoční předsevzetí číst dál

-To je Wiedeberga ze Saska,šeptl mu za zády Laněk,-vidíš,řekl bys,dobrá ženská,podívej  na ty prsa a zadnici,říkal jsem si ta bude rodit jedno štěně za druhým,proto jsem ji kupoval,říkal jsem si dobře děláš,dobrá do lože i na pole,ta bude plodná jako sama  Mokoš…no a vidíš,jak je tady dlouho,a kolik chlapů s ní leželo…a nic.Nic,ale jinak je to pořádná ženská,pracovitá….jenom je jalová.Ty,no,slyšíš Bergo,dones našemu mladému knížeti džbánek čerstvého mléka.Vezmi čerstvé,ráno nadojené… číst dál

Poznámka k útoku v Petrohradu číst dál

Jaro na venkově číst dál