Období: květen 2017

Starý most přes Vltavu duněl pod nesčetnými údery koňských kopyt.Český vévoda vypravil na Libici  poselstvo v čele se svým druhorozeným synem,knížetem Jaromírem.Po boku Jaromíra jel na černém hřebci Přiban,hlava rodu Vršovců  se svým nejmilejším synem Borkem,jenž byl věkem ještě chlapec.Mezi urozenými muži poselstva byl i Vojen,a též  Litmir,jenž nepřestával svého mladšího druha  stíhat udivenými pohledy:-Neloučili jsme se na dlouhou dobu,že Vojene,i když přiznám,že tebe bych  zde nečekal.A vlastně,ztišil Litmir hlas až do šepotu,-nečekal jsem tu ani Jaromíra.Tohle není nic,co by jej těšilo.On je ze synů  nejposlušnější,vždy byl takový,mírný a ve všem poslušný otce,ovšem teď u něj vévoda není,a on  bude muset třebas sám rozhodnout,a nevím,nevím zda se toho odváží. číst dál

-Vypadáš,jako by tě měl každou chvíli přemoci spánek,řekl Strachkvas,-napij se ještě vína,povzbudí unavenou mysl a rozproudí  krev,i když vy Těptici ji máte prudkou i tak dost.Máš snad ve svalech ještě únavou z dlouhé cesty?A jak se ti Klučov zamlouvá?Co o něm soudíš,bohatý je to dar? číst dál

Prezident se bije jako lev číst dál

Na Hradě nejsou v sedm ráno v náladě číst dál

Kolem nich stále panovalo ticho,které náhle přerušil Onšův přidušený hlas:-Krev.Vidím krev na listech. číst dál