Do vévodského paláce vstupovali hlavní,měděnými pásy pobitou branou vojvodové rodů těšící se důvěře knížete Boleslava.Tváře většiny z nich byli vážné,sucho,které nikdo nepamatoval,způsobilo nebývale nízké výnosy obilí i jiných plodin.Teď po žních stalo se jistotou to,co již beztak všichni věděli,jejich lidem hrozil hlad.Nikdo z nich však netušil,že velká neúroda nebyla příčinou toho,že je na své sídlo kníže Boleslav povolal.Nikdo,až na Vršovce.Chovajíc se jako by hradiště jen jimpatřilo,hluční a vzrušení očekáváním příštích událostí,ve velkém houfu rokovali před palácem.Když pak po nedlouhé době vojvodové od svého vladaře odcházeli,tvářili se jinak,zasmušilost v jejich tváři vystřídalo překvapení.Rychle usedali na koně aby co nejdříve vydali příkazy svým bojovníkům.Již bylo jasné,proč se nemohli zúčastnit válečné výpravy proti Bodrcům.Zde se naskýtala větší kořist.
číst dál