Z hlubin dávných věků
nemrtvý kráčí pustinou
než se nalodí
v rakvi na lodi
Měsíc je studený a žlutý
maják na všech pevninách
světlo jež přivábí a spálí
tím chladem
Vy drzý příteli měsíce
v šatech z blány netopýra
dívce pod baldachýnem
lžete nejvíce
Když jste ji vyplenil den
když noc ji svírá
jak dásně kurděje
pak lháti snadné je
Ti co za ní chodívali
v koutě nehybně stáli
za nocí černých jako Saracén
ty slibil jste vyhnat
Zatím z jejího hrdla jste pil
kříže se nedovolá
světa díl nejtemnější
s černým kozlem ji zasnoubil
2024 ©