Muži přes palubu
Má oční stíny
jak zákopy ve válce
dvě linie příměří
když sklopí řasy
V tůni pod jedlí
její válečné lodě v závětří
plachty jsou staženy
i sukně kolem boků
Mužům s nimiž uléhá
lže už jenom ze zvyku
o rozkoši bez konce
o plavbách kolem rovníku
Když svolá víly z tůně
rusalek bledých sněm
čte jim z lodního deníku
o mužích co byli protaženi pod kýlem