Jen u jednoho piva nezústali,pak si každý zaplatil svou útratu a vyrazili do Jurova bytu.
Jura byl přitažlivý,asi tak třicetiletý chlapík a potvrzoval jim jejich teorii o lidech z Moravy,co mají srdce na dlani,a vůbec:jsou prostě jinačí než Češi.Rozhodně to byl sympatický junák a dalo se s ním dobře pít.Když k němu přišli a odložili si v předsíni bágly,svorně zjistili,že se jim ještě nechce končit.
-Že bysme trochu někam zašli,nadhodil Jura,-já tady sice mám slivku,ale že bysme zašli na vínko?Lahvička na noc nemůže uškodit.Také sů tam holčiny …
-Určitě,jakpak by ne,takový věci vopravdu uškodit nemůžou,souhlasil Mirek.-Víno… a pak hlavně takový nějaký holčiny,ty teprv uškodit nemůžou,to je navopak velice dobře poznávat se s místním lidem.
-No,ja,moja řeč,přikývl Jura,-jenomže,přeměřil si je kritickým pohledem,-takhle vás tam nepustí.Ale co,šak vono se v truhle něco nande.Kalhoty to je dobrý,texasky máte čistý,i když ukázal na Rolina,-ty je máš jen tak tak,ale jo snad jo,to projdem.Pote,něco vyberem,zavelel a zavedl je k velké skříni.Každý si vybral košili a sako,moc jim to sice nepadlo,protože Jura byl vyšší než oni;zvláště Mirek se v jeho saku poněkud ztrácel,ale šlo o to,jak pravil Jura,aby je do té vinárny vůbec pustili,a uvnitř si saka stejnak hodí přes židlu.
Rolin si dokonce chtěl uvázat kravatu,jenomže se mu tak popletli konce,že mu z toho vyšel uzel,dobrý leda,jak podotkl Mirek,na uvázání pramičky.
-Hm,anebo se na tom oběsit,do píči,řekl Rolin,kterého se pozvolna zmocňovala špatná nálada;to se mu občas stávalo,aniž by,jako zrovna teď,měl pro špatnou náladu důvod.
Před vinárnou je vyhazovač nechtěl pustit,že prý mají absolutně plno,ovšem padesátikoruna, jež se mu ocitla v kapse, změnila situaci.Bankovku mu s ledabylou nonšalancí věnoval Jura.Ten,jak se hned ukázalo,měl mezi zdejšími dámami velice dobrou pozici,a tak ve chvíli seděli u stolu se třemi příjemnými slečnami.Zvláště ta,které se věnoval Mirek,drobná blondýnka s jemnou tvářičkou,jevila se přístupně.Nadějně to vypadalo i s druhými dvěmi dívkami,a Jura s Mirkem si šli s nimi pro začátek hned zatančit,jenom Rolin zůstal sedět,a více než-li své společnici se věnoval přinesenému vínu.Děvče se vedle něj vydrželo nudit jen chvíli,a pak ho bez lítosti opustilo.
Vinárně dominovala umělá hmota,židle a stolky byly z prolamovaného,jasně červeného laminátu,a jen plyšové boxy podél stěn splňovaly představy o vinárenské atmosféře.V rohu stál věšák z ohýbaného bukového dřeva,výrobek firmy Thonet,jež se sem dostal řízením osudu z nějaké staré,zrušené kavárny.Pamětník prvorepublikových časů stál teď v příliš lesklé vinárně,a doba,kdy na něj vážení pánové věšeli drahé převlečníky z kvalitních látek,měkké klobouky a lakované vycházkové hole,a poté důstojně odcházeli na své posvátné místo,kde čekal úslužný číšník za odsunutou židlí,aby přijal obvyklou první objednávku,byla již v nenávratnu.
-Ta moje blondýnečka venku nechce,snad jedině kdyby se šlo do bytu,oznámil Rolinovi Mirek,když přišel sám z tanečků.
-Tak řekni ty vole Jurovi.
-Zkusil sem to,ale nechce si je tam tahat,aby ho sousedi nepráskli.Víš, kvůli tý jeho učitelce,už s tím měl jednou malér.To sou dneska lidi …tak vona ho ráno prej kvůli děvkám přijde zkontrolovat,jestli ji nezahnul.Když si to rozdaj hned po ránu,že by prej na to přišla.Musí ji ráno pořádně vošukat,jinak prej pozná,že si vrznul jinde.Taková blbost ty vole.Tak nějakou vojede jen jednou,a další čísla si schová pro soudružku učitelku,a ta pozná prd,né,co ty vole?Ale to víš…ženská,ale prej že je jinak dobrá.Jen holt nechce,aby ji šukal s jinejma.Takový že má podivný ty…takový móresy.Tak ho takhle kontroluje.Jó,to sou mi věci,to by jeden neřek,co se taky může stát.S ženskejma to bejvá složitý,a někdy to s nima není vůbec žádná sranda.
-Taky se mi nezdá,že by poznala jestli ji zrovna nezahnul,ušklíbl se Rolin.-A kde vůbec ten Jura je?Aby nás tady nenechal,ty vole.To by bylo v prdeli,vole.Bágly máme u něj…
-Právě ji zahejbá.A jinak ty vole,tobě snad hrabe.Proč by nás tu nechával?Kape ti na karbid?Jura je dobrej člověk,tak co blbneš?Zrovna je s tou,co tady seděla,má ji venku.Asi ji tam pěkně šuká.To víš,ta jeho holt není tak náročná a dá mu i venku.To ta moje,hergot,zrovna mám smůlu,kurva.Holt smůla,ty vole… a taková je to docela šikovná to…blondýnečka.Hele všim sis,jak ty holky hned sehnal?Je to holt frajer,fešák a hlavně dobrej kluk.Fešák chlap.To dělaj hlavně ty jeho modrý voči,má je jak Paul Newman,nebo jak ten…Delon.A vůbec,trochu mu podobnej je,tomu Delonovi.Je to takovej Delon vod Znojma.A kde je ta tvoje,co?Musela si vodskočit?Co?Máš ji na hajzlu?
-To nevím,někam asi šla určitě…třeba do hajzlu.
-Co je,kurva?Vždyť byla docela pěkná?To na tebe sere,nebo co?
-Hm,sere nesere,ty vole,mně je to volný.
-Aha.No jak myslíš.Já se ještě podívám po tý blondýnce,jestli by to přeci jen nešlo.Že bych do ní zkusil hučet,když je to za tak ušlechtilým cílem,jakože si spolu pěkně zašukat,co ty vole?
-Třeba,dělej jak myslíš,a já si dám ty vole zatím rum.
-Co?Nojo,to si dej,to uděláš moc a moc dobře.Rum je mléko hrdinů,vole.
Jakmile Mirek odešel,poručil si Rolin velký rum,pak ještě jeden,a potom během chvilky složil báseň na vinárnu.
Svíce už dohasíná
na politém stole
vybité pistole vína
A u mne se sklání
a účet můj píše
malá fata morgána
z růžovýho plyše.
Verše ale jeho skleslou náladu nepozvedly.-Hm,nic moc,peskoval se nahlas,až tím vzbudil pozornost okolojdoucího číšníka,-to je teda vole celý na hovno.To si posral…
-Ale di.Ještě rum?zeptal se číšník.
-Jo,ještě jeden…
Po v básni zmiňovaných svících nebylo v tomto podniku ani stopy,ty si vybájil,zrovna tak jako plyšovou morgánu.Svíce zde zastupovaly lampičky se stínítky ve tvaru baculatých tulipánů,s tahacím provázkem zakončeným kuličkou.Když si jeden z párečku chtěl na toho druhého posvítit,stačilo zatáhnout.Nejčastěji však lampičky používali číšníci,když počítali útratu.
Mirek se vrátil a znechuceně prohlásil:-Tak ne,ne a ne.Hovno,vole.Vona je tvrdohlavá.Je to samozřejmě škoda,ale co…ať de teda někam.A to my můžem jít taky.
-Co třeba do prdele?otázal se Rolin.
-Né,ty vole,tam né,my pudem radši k Jurovi.
-To se říká kdoví jestliAby se tady vůbec ty vole ukázal.
-Co furt máš,kurva.Neser,ty vole.Vždyť je to Moravák.Je to kluk z Moravy.
-Nojo z Moravy,Jenomže teď je hlavně vod Třeboně.
-Hovno vole,je vod Znojma.A hele,támhle de,náš Delon.Tak vidíš….
Jura přišel ke stolu očividně spokojený s průběhem večera.-Tak jak,synci,kurňa,dobré,ne ?Pomalu abysme valili.Jitka ráno přinde,to bude perné.To sa budem moset jináč smykať.
Jura zaplatil celý účet,když přišlo na Rolinovi rumy,nadzvedl trochu obočí.
-My bysme to vzali napůl,povšiml si toho Mirek,ale Jura jen zavrtěl odmítavě hlavou.
-Nebo aspoň za ty rumy,že bych ti dal prachy,řekl Rolin.
-A dobrý,šak je to v pohodě,odbyl celou záležitost Jura.-Já vás pozval,ne.Jednou já vám,pak zase někdy vy mně…tož takhle to chodí.A de se dom,ne?
Když přišli do jeho bytu,řekl jim Jura:-Helejte,spat budete na gauči v obýváku.Tam se dva vejdete v pohodě.
-Ne,to my můžem klidně na tý chodbě,řekl Mirek.
-Ale ne,to sem vás s tou chodbou jen tak zkoušel,to vite,to sme se ještě neznali.To kdybyste nechtěli,tak bych vás semka nevzal.Ale to bylo ještě předtím,a teď je to jinak…teď si ustelete na gauči a hotovo.
Bylo před čtvrtou hodinou ranní,když je Jura vzbudil a oni vyšli do ztichlého města.Třeboň ještě spala a chodníky byly prázdné;byl to čas,kdy tma řídne a přechází do ranního šera.Ale ptáci, když se jako každé ráno snažili ze všech sil přezpívat všechny své noty , město pomalu probouzeli. A tím prázdným městem pak došli po hrázi až k rybníku Svět,z jehož klidné hladiny stoupala k nebi ranní mlha.
Teď už ovšem dávno nad rybníkem stálo slunce a začínalo pálit tak,že se jim u vody přestávalo líbit.
-Jéžiš ty vole,vzdychal Rolin,-mně po tom včerejšku takovej pařák nedělá dobře.Vono to pivo a víno,vono to je docela znát.To je tak na takovej oupal. Anebo…na oustřel,třeba taky,žejo vole.A taky jestli sme spali slabou hodinku,tak to je moc…
-Pivo,víno,a taky rum,připomněl mu Mirek.-Ten to hodně dělá…víš,ty vole.Ten tvůj rum.
Rolin chabě přikývl.-Jo,ten taky.Chtělo by to přesunout se někam pěkně do chládku.Já mám po včerejšku úplně vypuštěnou hlavu.Stejně je to zajímavý,celej večer si ji člověk svědomitě nalejvá,a ráno ji má stejně vypuštěnou a úplně prázdnou.A jak mě bolí,kurva…
-Spíš vylitou,upřesnil Mirek,-přesnější bude,když řekneš,že ji máš vylitou.Včera ses nalejval a byls vylitej,a tak ji máš ty vole vylitou,víš.Hlavně tím rumem,tím sis ji ty vole pořádně vylil.
-Spíš ji mám vypuštěnou.To se mi zdá lepší.A taky mám po včerejšku žízeň a taky potřebuju jít do stínu.Sluníčko vole radši moc ne…aspoň teda kurva dneska radši moc ne.
-A tak si najdem nějakou hezkou hospůdku,navrhl Mirek.
-Taky.Ale to až potom.Teď že bysme se zašli podívat na hrobku.Tam by měl bejt prima chládeček.Tam ty vole bude určitě chládku dost.Vono ty co tam už ležej taky už většinou bejvaj dost vychladlý,pronesl Rolin,a zvedl se a začal si balit svršky rozházené po dece.
2024 ©