Od časného rána leželi u rybníka , nejdříve,to bylo ještě chladno, na celtách a pod dekou, a pak, jak slunce začalo hřát, vysvlékli se až do trenek.
-Deš do vody? zeptal se Rolina Mirek.
-Tý vole,to zatím né,já sem eště to...sem takovej nějakej prázdnej.
-Nojo,sou prázdniny,tak seš prázdnej,to je v pořádku.Vo prázdninách seš prázdnej,to seš správně.To já du,ty vole,aspoň se proberu.Vono to docela chce…zvedl se Mirek z deky.
Rolin ho nechal ať jde a ležel dál,a protože ho po včerejšku bolela hlava,měl zavřené oči a poslouchal šplouchání vody,jež pravidelně narážela do břehu,a radostné výskání dětí,jak jí po sobě cákali.A všechny ty zvuky splývali do jednoho jediného,který,jak se mu zdálo,nesl se k němu z veliké dálky,až od protějšího břehu rybníka Svět.Přinášel mu poselství léta: dívky v plavkách na jejichž hladké kůži pod žhoucím sluncem rychle schnou krůpěje vody,krémy na opalování,v kelímku zteplalé pivo,karty pohozené na dece vedle mokrého ručníku plného písku.Vzpomínal,jak sem brzy ráno přišli,jak tu byli sami,a jak se z hladiny po celé té vodní ploše zvedaly obláčky šedavé páry.
A složil si o tom básničku:
Je ráno nad hladinou Svět
nedělní ráno nad hladinou rybníka Svět
racek se chystá vyletět
proti psům co mají z mlhy kůže
a nad vodami Pánů z Růže
začíná letní den.
Mirek už byl zase zpátky,sedl si vedle na deku,prohrábl si mokré vlasy,které mu již začínali nad čelem povážlivě řídnout a ustupovat,zatímco vzadu mu sahaly v hustých pramenech až na ramena,a sáhl po cigaretě.Ještě si hřbetem ruky setřel kapičky vody z knírku,aby si cigaretu značky Start náhodou celou nerozmočil.
-To si tomu moc nedal…ty vole,řekl mu Rolin,trochu rozmrzelý,že ho vrátil zpátky z toho lenivého rozjímání,příjemného jak chladivý větřík,co občas zavál těsně nad hladinou,a se svěžestí,kterou bral z chladné vody, konejšil bolest v jeho hlavě .-Tos byl rychle hotovej ty vole,s tím koupáním?Že by tě tak najednou elán vopustil? Vono není divu,takhle po ránu….
-Ale hovno,odsekl Mirek,-jaký po ránu…to jenom že tó…,prostě je to ještě ty vole moc studený.Je to ještě na mně moc tó…vono to bude lepší až potom.Jo a hele,copak asi dělá Jura?To by mě spíš zajímalo.Co dělá ten náš frajer vod Znojma?Co asi dělá ten sekáč chlap?
-Já bych si tipnul,ty vole,že asi tak potřetí přesvědčuje tu svou učitelku,že jí byl v noci věrnej,odhadoval Rolin.-Má to těžký,kurva,když sou teď ty prázdniny.Jindy by stačilo jednou,žejo,jednou by jí to udělal,a pak by musela honem honem chvátat do školy učit dětičky třeba vo tom našem příteli nejvěrnějším,a taky třeba vo budování tý naší drahý sociáálistický vlasti.Jenže je léto,ty vole,a tím se to Jurovi komplikuje.To sou holt ty prázdniny,jedno číslo po ránu ji nestačí.Jura musí zabrat.Musí ji teď prostě častějc píchat.Více čísel musí dělat,aby ji plnil jak…no třeba ty vole jak pětiletku.Akorát že teda něčím jiným…a ne jen furt kecama.
-Jo,ty vole,to muší,to muší,přikyvoval Mirek.-A když už teda byla řeč vo tom našem příteli nejvěrnějším na tyhlety věčný časy,tak já bejt učitelkou,já bych dětičky naučil takovou malou hezkou písničku…a začal si pobrukovat:
Tadada,tadada,tadada
přijela sovětská armáda
přivezla sebou na tanku
Jiříka,Mášu,Johanku.
-A víš ty vole,kdo to vezme po Brežněvovi? ukončil Mirek svůj pěvecký výstup otázkou.
-Ne.
-Jeho táta.
-To jistě ty vole.Von se taky Leonid nedá nahradit jen tak nějakým pitomou,prohlásil Rolin.
-Jako Ferdinand,ten taky ne, řekl Mirek.-Teď ovšem bude car Leonid První vlastně druhý,po tátovi,protože i v Rusku,kde je to země nevomezenejch možností,bejvá táta starší než syn.Aby v tom nebyl ty vole trošku zmatek.Ale co,vodky popijou,mužici chrabří,a vsjó ravnó.A dasvidáňja Táňa.Tak dneska se to ještě nevybuduje,a co?Hovno!teda vlastně gavnó.Nic se nemá přehánět,snad jedině s vodkou netřeba otálet.Šup tam stakánka,vot taká rabóta…málčik moj, zájčik moj daragoj,a je to dřív než nový boty,a seš ty vole jasnej.
-Jo,jo,složitý to teda je,to teda jo ty vole,přitakal Rolin,-ale to je právě to Rusko.Když tam zítra znamená již včera,tak se ty vole nediv,že sou zmatený a pijou vodku,aby věděli.Vona matička Rus je velká a step široká ,přeširoká.A pozítří už znamená předevčírem,a pak se člověk nemůže divit,že v tom mají teda pěknej bordel,a že ani nevědí,jestli je ty vole nůžno jít do práce.Do rabóty da,íli nět?Voni to nemůžou trefit.Ale co,je třeba ještě stakana voklopit,to máš pravdu,von ten komunismus taky kurva neuteče.Že by ho nějak v času propásli,to ne…to teda sakra ne,a no tak dneska se to holt ještě nevybuduje,až záftra útrom.Časóm sdělájem…a čas je čas, a ruskej čas je hm…je to prostě ruskej čas,třeba dočasně, to je ty vole vo pět minut kratší než nekonečno,jestli víš.To už sme tady všichni pochopili.Ovšem jinak…a to je taky pravda,kdo se v tom má ve všem kurva vyznat,to mi řekni…jedině snad Gusta,ty vole.
-Nojo Husák,ten jo,souhlasil Mirek.-A potom taky samozřejmě ústřední výbor.Ovšem pracující lid ten vobčas tápe.Ještě že je tady to poučení,to je móc užitečná věc…ten krizovej vývoj,a vůbec všechny tyhle různý druhy vývojů …
-Ale né,ty vole,to né,já myslel Gustu Fučíkovou,ty vole,né Husáka.
-Aha.Jenže ta je v tom výboru taky.V ústřeďáku stranickým…v ústředním výboře.
-To víme všichni,řekl Rolin,-a kde by taky jinde byla,žejo.Nějak se přece živit musí ty vole. V ústředním výboře,vona tam krákoře,nožky má kurva nahoře…jako všichni tam…manžel ten už ji nezaloží,když šel do kopru.Ten ji neživí…i když,prd ty vole,zpět,hovno hovno,slavný soude,vono to bude navopak,von ji vlastně živí.Jo,von šel slavně do kopru,a tak z toho Gustina žije,tím ji Julda živí.Ovšemže již… hm,jaksi na dálku.Na docela velkou dálku,přes tu voprátku…jasný ty vole,tak vona je to národní vdova,když von byl ten geroj a hezky to sám na sebe sepsal.Von to reportýroval sám vo sobě,Julek,a to je vždycky trochu vošemetný,to je,jak se vodborně říká,vo šajstlich,ale nakonec to pro ni dobře dopadlo.Jen kdyby nebyla šeredná jako noc…
-Tomu rozumím,přikývl Mirek,-to máš pravdu,už je to z veliký dálky,ale už z toho musí něco kurva mít až do konce života.Z Fučíka se Gusta musí mít dobře,to je ty vole jednou jedna..Sice je Julda mrtvej,ale co.To je jen takovej trochu tentononc…jo,ty vole,zádrhel,takovej jenom trošku maličkej problém.Taková malá lapálie.Nic,co by se vole nedalo soudružsky vyřešit.
-Jo,přesně,takovej maličkej tentononc,takovej prachnepatrnej problémek,přisvědčil Rolin.-Ale je to trochu z ruky,když seš mrtvej,to zas jo.Jula už to má trochu z ruky,ty vole.A proto lidé bděte.A to furt.Ne že si pudete kurva lehnout,nebo… nebo že snad dokonce budete vy bando líná chrápat, nebo chrnět. Kurva krucinál ty vole to ne,to by z vás Jůlius určitě radost neměl.
-Ano,ano,přikyvoval Mirek.-A proto lidé bděte a do prdele děte.Aby měl Julda radost velikou,protože to lidé bděte znamená jakože vlastně nespěte.Lidé nespěte a furt bděte.Jenže furt nespat,to ty vole dlouho nikdo nevydrží,to nikdo,to žádnej člověk.
Leda člověk sovětskej,ten by moh,mínil Rolin.-Je to vážně prča,takže my známe toho,no…člověka cromagnonského,člověka neandrtálského a z novější doby člověka sovětského.To je ten,jak nám ho furt do prdele cpou,že je to vole náš vzor.Že ten ty vole dokáže všecko.Jako Pavka Korčagin,anebo třeba jako Timur a jeho banda…jo,anebo taky jako Čuk a Gek.
-Jistě,anebo jako Meresjev,zmínil Mirek další jméno z galerie sovětských hrdinů.
-Tak to byl aspoň frajer letec,i když ruskej,řekl Rolin.
-Hm,a víš ty vole jak se řekne zimní plaz na vosum?zkoušel ho Mirek.
-To nevím ty vole.Jak?
-To je právě von,Meresjev.A víš ty vole,co je to vosum?
-Jistě,polib prdel kosům.
-Jo.No dobře ty vole…a co je to devět?
-Nevím…to sem ještě…?co to je
-Polib prdel kosům a jedna ti zbyde.
-Ty seš vůl,zasmál se Rolin.Vytáhl z krabičky startku a vzal si od Mirka tu jeho dokouřenou,aby si s ní připálil.Pak nedopalek zamáčkl pečlivě do země a vyfoukl první kouř.-Ten Jura je ale frajer,co?A dobrej člověk,to víš,Moravák.Vodkuď že to vlastně byl?
-Vod Znojma,přece,ty vole,ťukal si Mirek na čelo.-Ty ses snad ještě neprobral.Že bys ty vole zapomněl?Teď sem to říkal.A ty si to taky říkal…jak sme se vo tom přece prve bavili.
-.Žeby sem to řikal?No tak asi jo,no.Tak teda jo,a stejně…voni Moraváci sou dobrý lidi.Každej,kdo byl na vandru na Moravě to říká.To není jako tady.Sou takový,takový…no hodně srdečný.Jenom nemaj rádi,když se jim říká,že sou Češi.Jaký Češi,říkaj,my sme kurňa přece Moraváci.Tady to je Morava.Na tohle sou Moráváci náhodou háklivý.Ale jinak,samí dobrý lidi to sou.Sou to dobří lidé,lidé dobří,ty vole.Jak říkal Hogo Fogo:jsou tu někde dobží lidé?Tak na Moravě tutově jo.Tam teda jo.To je vole na beton.
-No,dobře,dobře,sice ty vole kecáš,ale je to tak.Včera si ovšem říkal trochu něco jinýho,jestli víš,jestli se pamatuješ.Včera si byl vůbec ty vole nějakej vedle…trochu divnej,ne?
-Jo,to sem byl vožralej.No a co!Za to teďka ty vole říkám,že Morava je Morava.A Jura je dobrej chlapa,frajer jako byl frajer Luke.
Začalo to tím,že dorazili do Třeboně až k večeru,a hned šli do hospody,protože usoudili,že projít se okolím města,vyhlídnout si přitom nějaké dobré místo na spaní,a pak teprve jít na pivo,se jim už nevyplatí.
-Něco se ty vole vždycky najde,usoudil Mirek.-vokolo tý Třeboně se nějakej flek dycky najde.Nějakej příhodnej les,případně něco kolem rybníka,nebo něco jinýho,to se najde vždycky,vono tady je všecko blízko.Ve Třeboni ty vole je naštěstí příroda hned za rohem.
-No,to já nevím,zapochyboval Rolin,-vono za rohem to sice všecko je,jenže vokolo Třeboně pasou se tam koně.To se tak ňák zpívá vodjakživa.
-A má bejt?To je ty vole známo,že pasou se tam koně vokolo Třeboně.A co má jako bejt?
-No,jestli to není ty vole nebezpečný.Aby na nás některej nešlápl.Protože všude kolem se pasou,všude kolem Třeboně pasou se tam koně,tak jestli je ještě něco volnýho?Nějakej volnej flek,jestli to všecko ty koně nezabrali.Abysme se tady vůbec někde mohli vyspat,chápeš vole?
-Né,asi né,ty vole.Vůbec to nechápu…a já bych stejně řek,že nějakej flek se najde,odvětil Mirek a sáhl po půllitru s třeboňským regentem,jenž byl,jak oznamovala velká cedule před vchodem,v této restauraci na čepu.
-Myslíš?váhal Rolin.-No nevím,nevím,vono to koňovi nechat nemůžem,že má větší hlavu,aby to nebyl nějakej pitomej vůl…jako valach,zas aby po nás nešlapali,to by se to ty vole asi blbě spalo.Voni kopyta vole sou poměrně tvrdý.
Mirek zavrtěl odmítavě hlavou a pak s chutí vyprázdnil půlitr.-Ty vole,kůň na tebe přece nešlápne,to nevíš?
Přisedl si k nim takový starší,uhlazený chlápek,který na sobě nešetřil voňavkou,a zeptal se jich,odkud že jsou.A že slyšel,že nemají kde spát.Mohli by klidně u něj,kdyby měli zájem.Místa že má v bytě dost…
-To nespěchá,odbyl ho Mirek a dál si ho nevšímali.Něco se jim na tom chlapíkovi nezdálo,a tak ho,i přes jeho přátelské pokusy zavést s nimi hovor,ignorovali a jen mlčky popíjeli třeboňské pivo.
-Nedáte si víno,zeptal se jich,-to by když tak šlo na mně.Celou lahev,že bych rovnou….
Rolin pronesl k Mirkovi jakoby nabídku neslyšel:-Ten regent není vůbec špatnej,ty vole.Rozhodně lepší než to pivo v Putimi,jenže tam to bylo protivínský...
-Asi tady líp proplachujou trubky,řekl Mirek,jenž,obraceje se s odpovědí pouze ke svému kamarádovi,se otočil k pánovi zády,aby mu bylo jasno,že nemají zájem.Po delší chvíli,kdy u stolu panovalo ticho,se pán zvedl,zamířil ke svému stolu a poručil si platit.Právě když sledovali jak odchází,zastavil se u nich Jura.-Máte tu volno?
-Ale jó,co by ne,odpověděl Mirek,kdežto Rolin jen souhlasně přikývl.
-To ste udělali dobře,synci,tenhle pán je totiž známej buk.Ja,je teplej a zkoušel to na vás.To víte…tady je to známý,ale to už vy ste taky trochu věděli,co?Nebo ne?Stejnak,vy nejste vodsaď,že ne?
-Ne,jenom sme se sem přijeli podívat,přiznal Rolin.-Na Petra Voka a tak vůbec.
-Semka,jo?No dobrý,no.Poslouchejte,jestli nemate kde ležet,mohl bych vás vzít k sobě.
-Jé díky,ale my sme zvyklí pod širákem,řekl Mirek.
Jura se usmál:-Chlapi,u mě je to jinak.Ona Třeboň není samej buk.Jak chcete.Berte,anebo nechte bejt.Ale ráno byste museli brzo vypadnout,to přinde na kontrolu stará.A spát byste museli v chodbě,v předsíni,a to by se vám asi moc nechtělo,co?Nebo ja?Řikaš,že radši chrnite venku?Tož u mňa byste mohli v leda v chodbě.
-Aha,ale jó,proč ne,klidně můžem venku pod širákem,ale klidně i na chodbě,řekl Mirek.-My sme zvyklí spát leckde.A že je už trochu pozdě…tak taky bysme si poradili,žejo,ale když teda takhle,tak proč né,vona taková chodba může klidně bejt,když je v bytě.Jestli bysme teda jako neotravovali,tak co by ne.
-No vidíš.Takže dybyste chtěli,nikoho teda nenutím,jasné,ale když se vam bude chceť.Jo,já sem Jura vod Znojma.Dáme ještě pivko,ne?A možete si to v klídku rozmyslet…
2024 ©