Čundr 51

-Ty vole,co motám,hovno motám…ale vidíš támhle naproti,takový ty náznaky valů?To dlouhý,jak to de přes pole?To sou zbytky hráze.A zbytek toho…vidíš to stromořadí?Tím se ta hráz zpevňovala.

-Ty stromy,nejspíš to sou…jo,sou to natuty duby,vole.Určitě,na beton to sou duby.Ty se tam ty vole dávali,protože do vody je to nejlepší dřevo,nejlepší totiž do vody je dub,abys věděl.

-Jo hovno!Tohle,jo?No to určitě.Tohle je nějakej háječek,ty vole.Sem by ani Eliška nejela.

-Ty seš vůl.Uprostřed pole,jo!Háječek?Leda hovno,kamaráde.Dyk ty duby dou za sebou kolem tý hráze.Ty ji lemujou...a všimni si,že sou dvouma řadama.Jo,tady bejval rybník.To se ještě dá vyčíst v terénu.Stačí se pořádně podívat…na to.Sme u starýho rybníka a vsadím se,že se to tak menuje.Tak aspoň je to přesný,a ne jako nějaký blbý kydy vo ménech…

-No já nevím,tak třeba  jo.Co my víme,krčil Mirek neochotně rameny.-Takže ty vole,ty teda čteš v terénu,jo?To jako vole umíš číst v terénu,jo?

-No a co!Vopravdu se to poznat dá,když se na to pořádně díváš.My tady stojíme na dně rybníka.

-Ty vole,ty asi to… vopravdu budeš ten archeolog,ty vole,když  to čteš v  terénu.

-Myslíš historik,ale nevím,nevím.Furt se  divím,že by mě vzali.Nemám žádnou tlačenku,vůbec žádnou.Tak někdy se to asi povede,no…náhoda je blbec.I když vlastně v tomhle směru zrovna ne…

-Nemáš tlačenku,nemáš tlačenku…tak si z toho nic nedělej,ty vole.Tak já ti aspoň koupím buřta.

-To seš hodnej,dík,ocenil Rolin Mirkovu nabídku.

-Jenže,jestli na něj budu mít.Nojo,já už ti nemám skoro žádný lóve,možná tak na vlak,konstatoval Mirek.-A vono je to stejně jedno,stejně sme to tady chtěli zapíchnout.Čundr už nám bude vole pomalu končit.Ale nebylo to vůbec špatný,co ty vole?

-Jo,bylo toho docela dost.Šlo to docela dobře.Furt se něco dělo.Samý dobrý ty věci…jako ty myslím,momenty.Momént,napodobil Rolin Pavlíkův hlas,-momént,pozor,teď nastane dobrej moment

-A hele,ukázal Mirek před sebe,-copak to tady máme?Co se to tady porybnýmu  pase?

Za plotem byla  bedna na brambory  obrácená dnem vzhůru.Pod bednou poposedávalo na bobku pár králíku a pilně spásalo trávu .Podle obdélníků vypasené trávy,jež mohli vidět kolem,se prostě jen každý den bedna posunula,a králíci měli připravenou další porci svěží travičky.Po ránu  mohli navíc olizovat rosu na stéblech.Zároveň tím svému pánovi ušetřili práci se sekáním zahrady.A tak se čile a ochotně starali o to,aby tráva kolem bývalé rybářské bašty nikdy příliš nenarostla.

-Tý vole,to je dobrý,tohleto,pravil Mirek,- von má tady pojízdnou králíkárnu.Maj to králíci jak v sámošce.Stejně ale,když se to tak ty vole vezme kolem a kolem,ty králíci sou chudáci.Voni tady musej jen žrát a žrát a hovna dělat,dokud to všechno nesežerou,a ráno zasejc.Hned ráno ráníčko zase a zase a potom rovněž,ty vole.Ráno raníčko děva vstala,sukničku sobě uvázala…a vidíš,pak může jít kam ji napadne,třeba k jezeru.Půjdu matičko k jezeru,na práci se ti vyseru.Ale tady to nejde.Je to krutej osud králíka.Jenom žrát a žrát a potom srát a srát.

-Nojo,jenže jim to ale vůbec nevadí,voni králíci stejně nic jiného nedělaj,namítl  Rolin.-A koukej,jak sou spokojený.Taky můžou šukat,anebo hodit na všechno bobek.Hodit na to sranec…na všechno.

-Nojo,možná že můžou,možná že ty vole jo.Jenže,možná že tady ty králíci mužou šukat jako králíci,jenže jak já to vidím,tak voni určitě trpěj duchovně.Voni strádaj na duši…chudáci to sou.

-Duchovně?Králíci?To teda určitě ne ty vole.To ani náhodou.Sou to jen takový bobkinové…

-Hovno,že ne.Podívej,jak sou svázaný tím malým prostorem.Vždyť to by se po čase mohla u nich vyvinout nějaká ta fóbie z malýho prostoru,nějaká ta,to…zapátral Mirek v paměti,-kurva,co?...jo, ty vole,už sem si vzpomněl,klaustrofobie.A takhle po ránu to může bejt nakažlivý.Zrovna jako ta myxomatóza.Ještě že sme tady my,ještě že nás ty králíci maj.My jim pomůžem.A Mirek,jak měl nohy ztěžklé alkoholem,se poměrně svižně  přehoupl přes plot,který ostatně nebyl nijak zvlášť vysoký.-A teď vám králíčci,vy pacholci ušatý pomůžu,sdělil králíkům a odklopil bednu.

Králíci z toho byli nejdříve trochu polekaní,přestali uškubovat travičku a strnuli,jen jejich čumáčky se neustále krátce pohybovali vzrušením.Seděli ve vymezeném čtverci,jako by se báli to území opustit,až se posléze jeden odvážil a odhopkoval mimo vypasenou trávu…a vida,nic se nedělo.

Mirek se rychle sehnul aby  popadl za uši pěkného strakáče dříve než se všichni rozutečou.Přelezl i s králíkem plot a zavelel:-Berem roha, a rozběhl se přes pole okamžitě následován Rolinem,který z toho byl  překvapený možná stejně jako ti králíci.Co mu bylo ovšem ihned jasné:zdržovat se zde by mohlo zavánět nepříjemnostmi,to kdyby byl majitel stavení náhodou vzhůru a viděl co provedli s jeho králíky.Ti se rozutekli po celé zahradě a zamířili na záhonky,jestli by na nich nebylo něco k zakousnutí,aby po té věčné trávě měli taky nějakou změnu.Jak zjistili,bylo tu k snědku spousty zajímavých a  chutných věcí.

                Udýchaný Mirek si svlékl  bleděmodrou košili po Pavlíkově prastrýčkovi, pevně do ní zmítajícího se strakáčka zabalil,když utáhl konce rukávů do pevného uzlu,a pak si na holé tělo oblékl sako.-Asi mi ji prochčije,odhadoval,-ale to nevadí vole,je to jen králík a ne lev.A stejně už ji nebudu potřebovat.Eště že sem si ji vzal,to by jeden nevěřil na co se taková  košile může hodit.

-Ty vole,ty vole,oddychoval přerývaně Rolin,-takovýhle běhy hned po ránu…a ještě po zábavě,to ti teda pěkně děkuju ty vole.Tos moh klidně nechat na jindy… ti pěkně děkuju,vole.

-Rádo se stalo,odvětil Mirek způsobně.-Hele vole zas neblbni,je to dobrý,nikdo nás neviděl.Porybnej ještě chrápe,to se nám docela hodí…

-A co s tím králíkem?Si ho chceš vochočit,kurva,nebo co?Jako jak říkal Jarda toho lišáka?

-Co by?Sežerem ho,ty vole.Jako za vodměnu,že sem dal jeho kámošům svobodu.Picnem ho a bude,ty vole.Von takovej králík,to je dobrý masíčko,to je pořádná bašta.Lepší než ve Šternberku.

-Jo,to může bejt,ale abysme ho neměli udušenýho,aby se ti v tý košili…abys ho tam ze všeho ty vole neudusil.Von taky potřebuje dejchat.

-Se neboj,já mu tam nějakou tu dírku nechal,pozvedl Mirek balík s králíkem,který následkem šoku znehybněl,-a vidíš ty vole,že je to vono.Teď je vole jak dárkovej balíček…

-Já vidím ty vole,že je tuhej.A umíš ho vůbec stáhnout?

-Tak já…ale Pavlík ten jo,ten určitě.Ten to udělá.A pak si ho ty vole pěkně upečeme…

-Ty vole,popošel Rolinn blíž k Mirkovi,-mně se vole furt zdá ,jestli si ho neudusil.Žes to moc stáhnul.Tys ho stáhnul předčasně…ty vole.Já bych ty rukávy trochu povolil.Tady hele,vidíš jo?

Jak se věnovali králikovi,nevšimli si,že stojí na kraji strouhy jež vedla přes celé pole.Mirek náhle zavrávoral a sklouzl do ní po zádech.Neztratil však duchapřítomnost a držel svůj zabalený úlovek nad hlavou,aby se králík,dříve než ho zabijí,neutopil.To bylo zbytečné neboť ve strouze bylo vody sotva do pasu.Ovšem to jak zavrávoral a sedl si na zadek,zcela postačilo k tomu,aby byl celý mokrý.

-Kurvanoha,do prdele,láteřil,-co to kurva je?Co to tady do píči  má co dělat,nějaká voda.A ještě kurva do prdele jak to smrdí,to je  močůvka doprdele,vona to bude močůvka,to ani není voda,vono to je zasraný,smrdí to kurva jak hovno,jako nějaký zasraný sračky…

-Asi nějakej vodpad,né?odhadoval Rolin načež zvedl ruce nad hlavu a pateticky prohlásil:-Kurva,smrdí,nesmrdí,já sem v tom taky vole,já tě v tom samotnýho nenechám,du za tebou,a také sklouzl po zadku do strouhy.Udělal to sice opatrně,aby se neuhodil,ale stejně jako Mirek byl okamžitě celý mokrý.-Ty píčo,to je smrad,rychle se postavil,-to je nějaká meliorace,nebo co do toho pouštěj, nějaký chcanky z kravína,kurva,anebo jim do toho taky chčijou lvi.

Mirek se mezitím vyškrábal na břeh,když před sebe nejdříve odhodil uloveného králíka,a začal se okamžitě svlékat.-Do prdele,ty hadry sou z nějaký těžký látky,ty sou nacucaný za tu chvíli,to je v prdeli.Ty sou nasáklý,kurva,já to sundám celý,rozhodl se a během chvilky byl jen v trenýrkách.

-Já to samý,ty vole,začal ze sebe Rolin sundávat oblek chicagského gangstera z dvacátých let,-kurvaje to mokrý jak žďoch.Kdyby mi teď někdo řek,že smrdím jak rasův pytel,rval si  přes hlavu hedvábnou kravatu a ta se mu  přitom zadrhla o nos,-tfuj do píči,to je smrad…anebo kdyby mi řekli ty smrdutej kojote,kdyby mi to někdo řek,že by mi…tak kurva,pudeš nebo ne!,trhl kravatou,-tak by mi do prdele nezbejvalo než souhlasit.A kdyby mi někdo  třeba řek,že sem ortodoxní lump a smrad,tak to jo,ty vole.To klidně.A když by v celičkým báru zavládla egyptská tma,tak by mně  trefili po čuchu právě kvůli tomu smradu.Jako kdyby stříleli na  Frantu Žumpu… a pěkně jak se to dělá,rovnou doprostřed čela,a začal si prozpěvovat svou verzi slavné písně z filmu Limonádový Joe:-Naplň se můj černej skutku,víme jak se to děláá,jednu kulku do žaludku,druhou doprostřed čela…a vono není větší potěšení pro ortodoxního lumpa,nežli si takhle do prdele  zasmrdět  jako žumpa….a  je to dřív než bys řekl švec,švec švec….

-Ty vole,hlavně moc nezpívej,povzdechl si Mirek.-V tomhle smradu…a hele,vidíš to?kývl hlavou směrem na pole vedle stromů,-vidíš to támhle?Ta by se mohla hodit.

-Co mám zas kurva vidět?

-Tu kupku sena,přece.Ty čteš v terénu,to asi jó,ale tohohle si vole nevšimneš.A to je docela velká.

-Nojo,tak už ji vidím,no.Jo,je to seno,no a co.

-Jaký no a co!Že bysme si tam rozvěsili hadry,aby trochu voschli a sami bysme si tam trošku schrupli,to vůbec nezaškodí,na čerstvým vzduchu…a pak,to seno voní,takže by ten smrad vyprchal,to je jasný,ty vole.Že bysme se tam trošku vyspinkáčkovali.Aby ten smrad…já myslím,že ten smrad by  v tom vyprchal,no tak k Pavlíkovi dojdem vo něco později,ale zase nebudem tak strašně smrdět.

-Jo,jo,ty vole,to bysme mohli,přitakal Rolin,-to vlastně není špatnej nápad.To vůbec ne.To za prvý.

-Jo?A co za druhý?zeptal se Mirek.

-Co co za druhý?podivil se Rolin.

-No,řek si za prvý,a jak se řekne za prvý,tak se musí říct i za druhý,to minimálně,když ne rovnou za třetí.To mi nikdo nevymluví,ty vole…pořádek ten  musí bejt!

-Jo takhle.No jo,no tak tó jo,no…tak za druhý třeba hovno.

-Správně,zasmál se Mirek,-zcela správně,za druhý třeba hovno a tak hup do sena.Ty vole dem na tojen tady musím víc utáhnout rukávy,aby nám Karlík neutek.Aby nechtěl zdrhnout,mizera jeden.

-Jakej Karlík?Jo to myslíš tohohle bobkina?ukázal Rolin na balík s králíkem.

-No jistě že jo.Králík bude Karlík.Karlík to je králík v košilce po prastrejčkovi.A to pozor,to byl frajer,strejda.A tenhle,hm…noco,vlastně to máKarlík spočítaný,kluk jeden ušatá.Ále co,co se dá dělat,to je holt osud…tohle,tak si radši vole dem schrupnout.

          Vlezli do kupky a stáhli ze sebe mokré trenky a protože seno příjemně vonělo a pod jejich těly slabounce šustilo,oba za chvíli usnuli.A spali po té propité zábavě dlouho a tvrdě,a probudili se až na poledne,kdy slunce již pořádně hřálo.Jak hned zjistili,ani jeden z nich si své půjčené oblečení nerozvěsil aby proschlo,takže mají všechno,včetně trenek,stále ještě mokré a všechno jim to i nadále smrdí.Králík,uvězněný ve světlomodré košili,se nehýbal,až se Mirek lekl,jestli se neudusil a strčil do něj nohou.-Áá…dobrý,ty vole,Karlík je živej,oddychl si když se košile pod jeho chodidlem začala napínat podél chvějícího se králičího tělíčka,-jenže já kurvavole,já sem zase úplně mokrej,ty hadry mám furt ještě mokrý.A přitom to pálí,zas bude dneska pařák.Zas bude dneska vole Palermo…

-Ach jo,kdybysme to rozvěsili po seně,tak by to bylo suchý,povzdychl si Rolin.-To sme teda nějak moc nezvládli,ty vole.To je těma panákama,to je potom těžký,člověk hned zapomene.To je ten tvrdej alkohol,že seš pak vypitej až na mol.To je zhouba,ten alkohol,já to furt říkám.Nojo,kdyby…

-Kdyby,kdyby…kdyby byly v prdeli ryby,nebyly by rybáři,řekl Mirek při pohledu na nevábně vypadající balík prvorepublikového šatstva.-A víš co,já se na to vyseru, tohle si brát na sebe…a ty trenky taky,to snad  budu radši nahatej.Adame,dej si tam ten list!Adame,dáš si tam ten list…pronesl  sám k sobě důrazným hlasem,-ale hovno,hovno slavnej soude,já si ho tam nedám a nedám.

-Taky na to seru,do tohohle já se ty vole voblíkat nebudu.Akorát to teda vemu sebou,aby Pavlík neměl hemzy,ale jinak,smrdí to kurva furt.My sme to holt měli rozvěsit,no.A hele,co takhle,vylovil Rolin ze změti prádla  širokou hedvábnou kravatu,-co tohle,to by šlo,ta zas tak hrozně nesmrdí,vona to je nějaká dobrá látka,taková hladká,že to z ní steklo…,a navlékl si kravatu kolem holého krku a trochu stáhl uzel,-nojo to by šlo,ne?vona je to dole široký a zakreje mi to péro.Docela jo,podíval se směrem dolů,-docela to de,akorát že se mě to bude za chůze houpat.

-A co jako,pinďour nebo kravata?

-To jako voboje,ty vole,víš,to je jasný že voboje.

-Nojo,tojo,ty vole,jenže co já.Já žádnou kravatu nemám.Já sem ty vole za proletáře.To víš,von si ten chudej vykořisťovanej lid ani kravaty nemoh dovolit,jako prastrejda.Širokých kravat se vám zachtěloco dělníci též rolníci,bratři.Hovno,kulový,a marš holoto do továren.Ať se my,kurva,ať se máme jak prasata v žitě.Jo,jo,pod touhle velkou,širokou,kapitálističeskou,pod tou toho svýho ptáka schováš,ale co my,kurva,co já ,já chudej ten… proletář?Já hovno.Já mám nejen holou prdel,ale i to tvoje pérečko,cérečko,to mám taky holý,víš jak si zpíval,ty vole,víš ne?