-Tak to se tam uvidíme.
-Jo,jo,to jo,to možná jo,no.
-Já sem Venda.
-To já přeci vím,ne.Já sem Marcela.Dívka se zadívala na Vendíka,hlavně tedy na jeho výstřední oblečení,a otevřela ústa jakoby se chtěla na něco zeptat,ale pak si to zřejmě rozmyslela.
-Že bysme si tam zatancovali,spolu,my dva,nadhodil Vendík.
-To jo,to jo,to třeba můžem.
-Tak že bysme tam třeba zašli hned,jako teda rovnou.
-Hm,třeba,jenomže voni stejně ještě nehrajou.Vono to ještě nezačalo.
-To nevadí,tak si dáme zatím něco k pití,navrhl Marcelce Vendík.
-No tak třeba jó,nó.
-A hele,hele,copak se to děje,divil se Jarda,když kolem nich Vendík s Marcelkou bez zastavení přešli a zmizeli ve dveřích Sokolovny.-To musí bejt zajímavý,to musí bejt vážný,když tady udata nechá pivo.To by mě zajímalo,co mu ta kočička chtěla.
-Prej já hledám ňákýho Vaška,uchechtl se stařík,-a podívejte se na to.Eště před chvílí ho vůbec neznala a už tam s ním de.To sou dneska móresy,tfuj.Mladá holka a …a vůbec,ani ho nezná a už tam s ním de.To je dneska mládež,samej lumperaj a švajneraj….pak se tam s ním bude volizovat a ještě s ním bude chlastat,samej chlast to dneska je,samej alkohol.To je ta mládež,nejlíp to řezat a řezat…nic jinýho nepomůže.Nic jinýho na ně neplatí!Chamraď jedna!
-Daj si pivo,no a co.Co to je?Vy přece taky pijete pivo,řekl Rolin.-Dycky se vo zábavě pilo pivo,ne?To se nepamatujete?Za vašich časů se muselo taky pít...
-Taky,taky.Jenomže pivo mladej,to nejni žádnej alkohol.Na to pozor.To bys moh vědět,když říkáš žesi ten Čech.A vůbec, kdo nemá rád rum,nemá rád práci.poučil ho stařík a odplivl si:-Tfuj,teď se tam ještě budou vošahávat,parchanti nevychovaný,a pak pudou do křoví jako dycky…leze to tady po sobě,to je hrůza,co dělaj,jak tady vyváděj.To já když byl mladej,tak to se tohlencto nedělo.Vůbec,to se vůbec tohlencto nedělo,takovýhle ty.. ty prasárny jako sou dneska.
-A není vám to teď líto?otázal se Jarda.
-Co!Cože!No tfuj,tfuj tajksl,a ty vaše kecy vo sokolovi, to si říkáte Češi?Kam se dneska poděla ňáká národní hrdost,co?vy pacholci,zvedl se stařík ze zídky a rozhořčeně od nich odcházel.
-Zapomněl ste si tady půllitr,křikl za ním Mirek.
-Můžeš si ho nechat,ty hajzlíku,abys věděl,jakej seš švajneraj a lumperaj,zařval na něj již z bezpečné vzdálenosti stařík.-Anebo ho vodevzdej,ať taky jednou něco pořádnýho dělááš,ty vožungře!
Podle hudby,kterou slyšeli z oken Sokolovny,bylo jasné,že zábava už začala,a tak vzali prázdné půllitry a šli dovnitř.Nedlouho poté co vstoupili do sálu zjistili,že se stali díky svému nezvyklému oblečení tak trochu atrakcí.Zakotvili u stolu kde měl své známé Pavlík,u něj seděli samí mladí pánové,kteří se místo tance a svádění přítomných dívek věnovali konzumaci různých opojných nápojů,nejvíce však pivu. Pavlík najednou s údivem zjistil,že Rolin s Mirkem se zadarmo napájejí rumem a zelenou;rundy jim objednávali houfně jeho kamarádi nadšeni originalitou jejich zjevu.Sice je měli víceméně za šašky,jenže zároveň sem přinesli závan dávné elegance,která se dala vidět už jen v prvorepublikových filmech propamětníky.Jarda seděl u stolu jen malou chvilku,zahlédl totiž tu vysokou dívku se kterou odešel z promítání Čelistí,a vydal se za ní,aby se mohli opět trochu sblížit.Podle toho,jak povzbudivě se usmála když ho spatřila,bylo mu jasné,že opět uspěje.
Rolin s Mirkem byli již zkraje zábavy pod značným vlivem alkoholu,ten k nim,aniž by o to nějak zvlášť usilovali,proudil nejen od jejich sousedů,ale i od těch,jenž se u stolu jen zastavili.Ani už nevěděli kolikrát vyhověli pozvání na panáka a šli kvůli tomu do výčepu.Pavlík nad tím nepřestával kroutit hlavou;i když nerad,musel si přiznat,že Mirek s Rolinem vděčí za svou náhlou popularitu hlavně oblekům po jeho prastrýci.Napadlo ho,že vlastně jako jeho příbuzný má na tom taky trochu zásluhu,a že by si vlastně od Mirka s Rolinem taky nějaký ten rum zasloužil,neboť bez něj by ty hadry neměli a žádný panáky by nedostávali.
Kapela,co jim vyhrávala,se jmenovala A-klub a hrála převážně skladby druhu:Tady kdysi byl Babylon,nebo Hastrmane tatrmane helou…
Mirek s Rolinem,jakožto vyznavači hudby skupin Led Zeppelin,Deep Purple nebo Black Sabath,by se za jiných okolností nad tím repertoárem ošklíbali,teď však byli již tak otupeni alkoholem,že jim to bylo naprosto lhostejné.Mirek se dokonce v přestávce předvedl jako interpret,a zapěl pro všechny tu písničku o bludičce Julii od Hanky,ale s úplně předělaným textem,když si dosadil za bludičku husičku;to kdysi odposlouchal od Rolina,jenž to jednou,též již značně opilý,zpíval v hotelu Grand.
Husička Jůlinka na dvorku nespinká
Leží na pekáči tak máme to radši
Sádlo škvařený máma vymění
Známým dáme ji i peří její….
A protože Mirek měl hudební sluch a na rozdíl od Rolina zpíval čistě,všichni tu melodii poznali.
Ovšem ne všichni byli jeho verzí nadšeni,a když si stoupl na židli aby byl lépe slyšet,utvořil se kolem něj hlouček,kde byl i jeden z pořadatelů.Sledovali,jak se vlivem alkoholu vychyluje ze strany na stranu;vypadalo to,že musí v každém okamžiku zákonitě spadnout,ale vždy to nějakým zázrakem vybalancoval,vykřikuje přitom:-To sem blázen,já sem blázen!vy do mně foukáte,vy do mně foukáte….a pak,nepřestávaje bojovat s přitažlivostí zemskou,ohlásil další kousek.-A včíl to bude po Chodsku,a začal zpívat: -že vomrdali vomrdali vomrdali natěračííí našííí Hančíí na pavlačíí…
A-klub chtěl začít s další várkou písní,a k tomu Mirka rozhodně nepotřeboval.Zpěvačka ťukla do mikrofonu a kývla na pořadatele významně hlavou.
-Nefoukejte do mě,nefoukejte do mě,co do mě foukáte,ječel Mirek a nepřestal ani na domluvy pořadatelů,takže ho vyvedli ze sálu spolu s Rolinem,který se jim to snažil rozmluvit.Po chvíli se jim podařilo se vrátit,jenomže jejich smůla byl v tom,že byli díky svému oblečení tak nápadní,že to nemohlo ze strany pořadatelů zůstat bez povšimnutí.Šaty po prastrýčkovi měli evidentně i své nevýhody.Teprve když Rolin za oba slavnostně slíbil,že už budou hodní a místo zpěvu se budou radši věnovat popíjení a balení zdejších slečen,nechali je na pokoji.U místních dívek však žádný úspěch nezaznamenali,pozornost sice u nich vzbudili okamžitě,ovšem problémem se ukázal být jejich stav;oba již byli opravdu značně opilí.Vendík opilý nebyl,ale ani on se u Marcelky žádného velkého úspěchu nedočkal.Sice si s ní párkrát zatancoval,Marcelka se nechala pozvat i na panáka,ale nikam jinam už ne.Odmítala se s ním ze zábavy vytratit do noci,a bylo na ní jasně vidět,že se jí pozornost,kterou Vendík budil svým úborem,ani trochu nezamlouvá.Nikterak slibně se to mezi nimi nevyvíjelo,prostě to nešlo,takže se,aniž si co řekli,vydali o jedné hudební přestávce každý jiným směrem.Vendík si přisedl k společnosti kde seděl Pavlík a také už i Jarda s tím vysokým děvčetem,svou včerejší známostí z letního kina,Marcelka se připojila zase ke své partičce,a jeden druhého nevyhledávali.
-Kde sou ty dva?zeptal se Vendík Pavlíka.
-Já to…nevím.Tady neseděj.Von Mirek vyváděl a voni je vyhodili.Potom se zas vrátili a někde tady asi budou.Voni sou vožralý a ještě pijou dál.
-Hm,zabručel Vendík,-pořád dál,jo?No tak uvidíme,no.Byl trochu rozmrzelý,protože si představoval dnešní večer úplně jinak.Škoda,že ta Vlastička nemohla přijít.-A co zábava,Pavlíku,dobrý?zeptal se celkem bez zájmu,neboť myšlenkami dlel jinde.
-Ale jo,dobrý ne?Pivo furt dobrý,žejo?Studený…dobře vychlazený,skoro jak vod pana Švejnohy.
-Tak to víš že jo,ještěže tak,pivo že je furt dobrý,usmál se Vendík přes svou trošičku pokleslou náladu.-Nakonec to zas není tak špatný,viď Pavčo,když je pívo studený,co říkáš?Žejo,heleď.
-Bodejť,souhlasil Pavlík,-a to chce hlavně pořádně proplachovat trubky.Chce se vo to pívo taky trochu starat,žejo!Jako tady,no skoro… hlavně pořád proplachovat trubky.Potom je to na zábavě dobrý,když maj dobrý pívo.Potom je to čistě epes,žejo,taková zábava.Pak je to teprv vono,né?
-Hm,tak to jo,to máš pravdu,to je vážně čistě epes,a hele,nějak to vypadá že se bude pomalu končit.
Jestli jó,tak to by chtělo donýst ještě pivo,abysme si mohli ještě dát.Von už to bude asi pomalu konec,heleď,voni to už asi zabalej.Vendík to odhadl přesně,A-klub ohlásil závěrečnou várku písní,a po ní zábava skončila.
Mirek s Rolinem seděli před Sokolovnou u stolku,který někdo během zábavy vynesl za zídku,a Rolin do sebe zasouval prázdné kelímky až mu z nich pod rukama vyrostl bílý sloupec nakloněný k jedné straně jako věž v Pise.Bylo nad ránem,pomalu se začínalo rozednívat a nastával okamžik,kdy den pozvolna přebírá vládu od noci a cvrčkové utichají,aby je mohli vystřídat se svými zpěvy ptáci.
-Ty vole,vidíš jak ti to de,ty bys moh dostat tohleto to,vyznamenání za výstavbu,pochválil Rolinovo dílo Mirek.-Dobře to vystavbuješ…á kurva,teď ti to vole spadlo.A to je jedno,stejnak by sis měl vo něj zažádat….a cárára,cárara…začal si najednou pobrukovat,-když je v kině vedro,přichází tam Pedro se svojí přítelkyní Kedro a dcerou Cedro…
-No vidíš,pokýval Rolin hlavou,-a tak ty myslíš že jako bych měl vo to vyznamenání?A tak až někdy jindy…teď se mi zrovna nechce,a vůbec,jestli by se takhle po ránu vůbec Gustovi chtělo,vyznamenávávat mně,že sem to socialisticky vystavboval…to asi né…a heleď jó,to nám pěkně prosvítá den do noci,a sem vožralej jak kráva a není mi pomoci…a pak najednou zmlkl,neboť jej napadlo dalších pár veršů:
V nebi se hlásí předzvěst svítání,
a dere se do tmy,kterou vyhání,
prodere se do tmy a to by neměla,
tma je černým šatem stínem anděla….
ale protože byl ještě opilý,a protože se mu jeho vlastní verše nezdáli až zas tak dobré,hned na ně zase zapomněl.-Já ji ještě docela furt mám,zhodnotil svůj stav,-a hele ty vole,kde ty si to vlastně spal,když měl Jarda ten tvůj bágl?Jak sbalil tu velkou buchtu.Kde si to vlastně chrněl?
-Jéžíš…ach jó,to už sem ti přece ty vole říkal,že sem vole chrněl u těch chat.
-Nojo vlastně,to máš pravdu,nojo,už si vzpomínám.A to jako přímo v chatě jako tenkrát v Putimi?
-Ale né kurva,tam v nějaký kůlně,pod nějakejma starejme plachtama …
-Tak to jó,tak tos měl dobrý.Nojo,ty vole,ale hele,co mě napadlo…my nejsme vole žádný trempové,nerozděláváme vohně a serem na osady,ne…my jenom chlastáme.Ovšem jestli to není ty vole trochu škoda.Teda né to chlastání,to nemyslím…jenže zase na druhou stranu,kurva,přírodu máme taky rádi, nevodhazujem do lesa žhavý vajgly,na to ty vole my všichni dbáme,to sem si všim,že to děláme všichni,že je zašlápnem … tak to sme dobrý…akorát že na ty Askalóny serem a na ty osady,ty nám taky můžou vyhulit….
-A na kytary,na ty ty vole taky,dodal Mirek,jenž hrál na kytaru více než dobře.-Taky kdo by se s nívole tahal.Nojo,Askalóóny,a vono hele vole,nebo třeba …hele trolle,my dbáme na típání cigáraby nenastal požár,čímž ovšem zklameme požárníky, a voni ten plán požárů na a ne splnit,ty trolle.Tím je asi hodně serem,jako já na ty schůzi.Ovšem trempíci,to voni trempíci takydobře chlastaj,ale jaksi to,jaksi nějak víc organizovaně.A my taky chlastáme…a taky šukáme,když se něco naskytne,šukej mě brouku do oblouku…jenže tó…ovšem ouplně nedisciplovaně,a to by se nemělo,mělo by to bejt jako v SSM,a pak by to bylo jiný…jak to má bejt by to bylo,ta chlastačka…a ta šukačka ta logicky taky.
-Jasně,trolle,to by možná chtělo.Ovšem trempíci na nějaký SSM zvysoka serou.Ty maj jiný vohně.Ale chlastat,to jo,to se může,von chlast a šukání je tady taky jediná povolená soukromá zábava,řekl Rolin.Nahnul se přitom nad stůl tak,že se čelem dotýkal jeho desky mokré od piva vylitéhoz pokácených kelímků.
-Ty trolle,ty vole,ty si snad ještě vožralej,všiml si toho Mirek.
-Ale hovno,trolle,nejsem vožralej,sem jenom ještě trochu zlumpíkovanej,víš…jako Kalimero.To jen ten můj psací stůl nechtěl dál u mě stát,citoval Rolin báseň zhudebněnou jeho oblíbeným zpěvákemVladimírem Mišíkem,-tak mi furt tak nějak ujíždí do nikam…asi proto že není psací,ale chlastací.
U zídky něco zachrastilo,a oni uviděli dvě malá očička a pohybující se bodliny.
-Hele vole,ježek,a čum ty vole,není ani rozjetej,podivil se Mirek.
-Jó,ježeček,usmál se Rolinn,-a hele ho kluka.Poď sem,ty kluku ušatá,vlastně ty vole ježatá,vybídl ježka,ten ovšem uznal za vhodné zvolit přesně opačný směr cesty.
Rolin nad ním mávl rezignovaně rukou.-A tak ne,no,kurva,ty hmyzožravče,stejně máš blechy.Di do prdele!Běž si někam píchat jabka,když myslíš.Radši bys měl ovšem píchat nějakou paní ježkovou než jabka.S těma si ty vole hovno užiješ…
-To jo,řekl Mirek,-píchat se musí,to se musí…
-Jasně,přikyvoval Rolin,-a stejně,tenhle stejně nemá tak šikovný blechy jako náš Sam.
2024 ©