-Tak vo to já se nebojím,snad sme ty vole v Čechách,ne?řekl Mirek.-Pěknejch koček je vždycky dost.
-No dobře,tak jo,kývl Jarda,-tak abysme šli,ne?Aby Vlastička na našeho udatu moc dlouho nečekala.
-Jít můžem,co by ne,souhlasil Vendík.-Ale vona říkala,že je to až vod vosmi.To máme ještě času moře…
-A tak to nejdřív můžeme zatím někam zkušeně zajít na pivo,usoudil Mirek.
V tu dobu se pivo ve Vlkanči dalo sehnat jenom v prodejně,a tam se taky Mirek nečekaně potkal se svým bratrancem.Původně ho měl vyhledat,jak se Pavlík již dříve vyjádřil,nejlíp v baráku,ale když tam nebude,tak v baráku ne,ale radši někde jinde.
-Když nebudeš v baráku,tak v baráku ne,protože to budeš jinde?ujišťoval se Mirek jestli bratránka dobře pochopil.
-Nojo,to budu,a tam nebudu,to mě tam nemá cenu hledat.
Mirek údivem povytáhl obočí.-Jo aha.No tak jo Pavlíku,vopravdu díky za upozornění.
A tak teď v odpoledním vedru zdatně popíjeli pivo vychlazené ve velké ledničce pana Švejnohy,také aby spláchli prach rozvířený vojenským autem.Pavlík navrhl,že by si mohli k němu do baráku hodit bágly,a pak že by se mohlo zajít do Chvalovic na zábavu,že tam teda ta zábava bude v sokolovně.
-My víme,řekl Rolin,-my už vo tý zábavě víme,i když vlastně já blbec sem se na to nezeptal,že tam je, i když sem se měl zeptat jestli tam není,abych se dozvěděl,že tam je,protože sem měl asi uhodnout na co asi z miliónu věcí co nevím,se zeptat… abych se to zrovna dozvěděl,co nevím… a to že je ve Chvalovicích zábava a že nás Vlastička pozvala.Zajisté to vole chápeš,žejo,Pavlíku?Je to vlastně ty vole skoro ohromně jednoduchý,žejo…co,nemám pravdu?
Pavlík,který měl prostou duši a na otázky se vždy snažil odpovídat poctivě,se zarazil:-Moment…no vlastně… vlastně ani moc ne.Moc vlastně…moc teda ne.Tak Vlastička,jo?Ale já Vlastinu znám.To bude Janáčková.Žejo?Vlastička Janáčková,taková boubelatá,teda jenom trošku.Taková hezká.
-Boubelka,myslíš?Akondr,žejo.Jó,tak na to se musíš zeptat Vendíka,kde je holčička všude boubelatá,řekl Rolin.-Co,Vendy vole?Je to ta Janáčková?
-To je možný,připustil Vendík.
-Aha.Takže teď už je ti to Pavlíku všechno jasný…a Honzíkovi taky?Co?obrátil se Rolin na Honzíka,-je to jasný s těma Chvalovicema?Co tomu ty vole říkáš?Tak schválně….to sem teda zvědavej.
-Šukali hadi v dubový kádi,pronesl Honzík,dávaje si záležet na pečlivé výslovnosti každého slova.-A já…stejně tam nepudu,ty trolle.
-Nojo,pousmál se Rolin,-náš Honzík holt nikdy nezklame.Jeho řeč je jako vždy….tó,no prostě je to něco.
Ale poslouchej,proč bys nešel na zábavu.Poď s náma,vole.Ne?To by byla škoda,ty vole.Veliká škoda.Zas bys něco prones…a vůbec hele,poď! poď Honzíku a neblbni.Aspoň bude ňáká prdel,bude ňáká zábava,kdyby ta zábava stála za hovno.Viď Pavlíku,že by Honza měl jít s náma.¨
-Nojó,to by měl,to jo,souhlasil ochotně Pavlík.
-Uvidíme jak to uvidím,řekl Honzík a zvedl se k odchodu.
-Žejo,všechno se teprv uvidí,usmál se Mirek.-Je to čoveče škoda,no ale když myslíš že uvidíš…Hele Pavčo,deme teda k tobě,ne?To je tam naproti tomu kostelu,žejo?
-Jó,ten tam je,kývl Pavlík na souhlas.-Ale tak úplně naproti to zasejc není…
-A takhle,von je tam kostel.No to je dobře,řekl Rolin.-A helePavlíku,není tam taky hřbitov?
-Nojo,ten tam je taky.
-A jéje,zaúpěl Vendík,-a kurva,a už je to tady zas.Zas tam polezeš a budeš filozofovat,žejo,ty vole?A zas budeš voblejzat náhrobky a vyvozovat z toho všelijaký píčoviny.
-Momént,co já jako,že bych to…já né!bránil se Pavlík.
-Ale né,ty né,to tady Rolas,uklidňoval ho Vendík.-To je ten filozof,ty né,Pavlíku…to nebylo na tebe,to se neboj…
-No a co ty vole,kdo tě nutí,abys tam chodil,řekl Rolin.
-A tak mrknout se tam můžem,heleď,co by ne,překvapil ho Vendík.
Když stanuli před kostelem,Rolin jej celý obešel,a po straně,tam kde byla boční kaple,našel malouměděnou tabulku na které bylo vyryto:Kostel sv.Jakuba Staršího,zal.1352.Tabulka byla pod úzkým,otevřeným oknem zákristie,kde se převlékal pan farář,a i v šeru,jež zde panovalo,rozpoznal v koutě pověšenou komži,a zřejmě již vysloužilé,dřevěné klekátko.Ve výklenku stál mosazný,na dvou místech promáčklý pohárek,a obrázek postavy se svatozáří nad hlavou.Obrázek byl však již tak zašlý,že nešlo rozpoznat,zda je tou svatou osobou žena či muž.Z místnosti vanul chlad pocházející z kamenů nasáklých věkovitou vlhkostí,a vycházela z ní zvláštní,trochu zatuchlá vůně.Zhluboka se jí nadechl a najednou měl před očima podivný výjev: postavy ve starodávných oděvech s hlavami pokorně skloněnými k dlažběčekající na příjímání těla Páně,a plamínky svic u oltáře,jež se mihotaly,jakoby se v nich chvěli duše zesnulých.Připadlo mu,že se před ním všem přírodním zákonům navzdory otevřela hranice času.Byl to jen prchavý okamžik,a možná,že atmosféra zákristie jen nezvykle vydráždila jeho představivost,ale když zvolna kráčel zpátky za svými kamarády,zdálo se mu,že se vrací z jiného světa.
-Tak na cos přišel ty vole?zeptal se ho Vendík,-co si tam zas přečet?
-Co?Já sem…aha,jo,von je ten kostel starej,starší než vypadá,je z roku 1352.Spíš by člověk řek,že z 1852,žejo.Takže je gotickej,a možná ještě starší,zdálo se mi,že je vo hodně starší,teda v něčem se mi zdá,že je starej,já ani nevím jak,ale je takovej divnej,zakletej,nebo co...aspoň něco v něm.
-Starší než vypadá?Hm,mně teda ty vole připadá starej dost,poukázal Jarda na celkový stav kostela, na odlupující se pláty omítky,na chatrnou střechu,a na vrata,kde kolem ozdobného,teď již úplně prorezavělého kování,bylo dřevo napadeno hnilobou.
-Takhle sou starý kostely všecky,řekl Mirek,-a hovno sejde na tom,z kterýho sou roku.I když tady je to trochu lepší,než jak sme byly v tom zámku s prasatama.Vo něco málo jo.Ale jenom vo málo.Vo moc ne!
-Jo,polskejma a neapolskejma,vzpomínal Rolin,-tak to jó,lepší to je,vo něco…vo moc ale ne,to máš pravdu,ale hlavně se divím,že tu tabulku s letopočtem tady vůbec nechali.Voni ty komunisti tohle nemaj rádi…tak že nemaj rádi kostely,to je vidět…ty by byli nejradši,aby si každej myslel,že všechno postavili sami…nojo,tak u kostelů to ale moc nejde,tenhle je třeba gotickej,jinej barokní;tak kdyby to aspoň šlo říkat,že to postavili husiti,jenže ty vole,hovno,hovno,ty nepostavili nikdy nic.Husiti ne.Ale za to se vsadím,že to tady vypálili.To jim šlo dobře,voni nejradši všecko vypalovali,aby to vole těm mnichům kutňákům pořádně vytmavili.
-Aby jim to vytmavili?To ne,to spíš vosvětlili,opravil Rolina Mirek.-Vono když to hoří,tak je vod vohně hned světlo,to je známý,takže jim to vosvětlili,vod světla,aby bylo jasno,že se s nima moc srát nebudou.
-Možná jo,připustil Rolin,-voni se ty vole nesrali s ničím,ale když to dohoří,tak je to tmavý,přece vohořelý zdi a trámy…a tak podobně.Takže vytmavili je správně taky.
-A tak jo,nejdřív jim to vosvětlili,aby jim to hlavně pak následně vytmavili,navrhl Mirek kompromis.
Nojo,to by šlo,souhlasil Rolin.-A že komunisti maj to husitský hnutí rádi,tojo…dá se říct,že hned po tom svým dělnickým.A taky je pravda,že komančové nic nevypalujou,voni jen furt všecko budujou.Akorát že přitom toho dost poničej,protože když se furt něco buduje,tak na nic jinýho není čas.Na nějaký hrady,nebo na kostely…na to sere pes,když se ty vole furt něco musí budovat.Hlavně ten rozvinutej socialismus,ten se musí furt budovat aby se furt rozvíjel.
-Kdyby jim ty imperialisti neházeli klacky pod nohy,tak to taky mohlo bejt jiný,pravil Mirek.
-Třeba jo.Ostatně…kdyby těm husitům,kdyby zase jim ten imperialista císařskej,ten Zikmund,taky neházel klacky pod nohy,tak by tady taky vybudovali ráj na zemi.Takhle to nešlo...s tou šelmou ryšavou.Tady je vidět,že ať je to kdy je to,ta hlavní činnost imperialistů spočívá hlavně v házení klacků pod nohy,tomu voni se nejvíc věnujou.A proto místo aby sme spěli mílovými kroky vpřed,spějem do prdele,řekl Rolin.
-Omyl,ty vole,tam už sme,opravil ho Jarda.
Rolin pokývl hlavou na souhlas.-Nojo,vidíš,a přitom to tady furt budujem a budujem,abychom ten Západ konečně už přeskočili,když je tak prohnilej.Von je prohnilej,a proto tam lidi utíkaj.Vono to čerstvý tady,ten svěží sociálismus,to jim nevoní,voni to maj radši prohnilý.Je to sice prohnilý,jenže kurva ta vůně!A co je zajímavý,ty vole,že nikdo z těch vykořisťovanejch chudáků nezdrhne sem. Ze Západu ne,žádnej emigrant…vo žádným takovým aspoň nevím.
-Tak blbej ty vole nikdo není,řekl Jarda.
-Ale lidi sem jezděj,namítl Vendík.
-To jo,přitakal Mirek,-jo,to jezděj,ale přijedou sem,pokoukaj se,no a pak zas rychle pro jistotu vodjedou,a zase se vesele dávaj vykořisťovat.A přitom,sám se tomu divím ty vole,když to tady má tak pevně v rukou ten pracující lid.Co by jim tady scházelo…kromě všeho.
-Hovno,jediný místo kde to má dělnická třída pevně v rukou je na záchodě.Jo,na hajzlu…to je starej fór,to přece znáte,obrátil se Jarda na své kamarády.
-Jo,řekl Rolin,-jo,to je starej fór,jenže je to taky historická pravda,ty vole,takže sme v prdeli všichni.
-Jo,ale stejně je nám to na hovno,nějaký ty tvý historický pravdy.To je furt dokola.Za ně se ty vole nenažereš,ušklíbl se Jarda.
-To máš pravdu.Když je to na nic,čili na hovno,tak co se s tím furt budeš srát,mínil Vendík.
-Jistě vole,vrtat se v hovně je na hovno,ledaže bys chtěl bejt jako ten Bufalo Bill, co v prdeli byl, a hovno viděl,zarecitoval Mirek.
-A taky to vrtání může pěkně smrdět,jako když do toho hovna třeba šlápneš,anebo vůbec tak různě,a tak především….jako třeba u toho turistickýho rozcestníku,že jo?obrátil se na Vendíka Rolin.
-Di do prdele vole, pořád s tím taky,že to musíš furt vytahovat,zaprotestoval Vendík znechuceně..
-Správně.Di do prdele jako Bufalo Bill,řekl Mirek.
-Ach jo,no dobře ty vole,vzdychl Rolin a pokračoval v proslovu směrem k Vendíkovi,jenž popotahoval naprázdno nosem,což u něj byla známka začínající netrpělivosti.-Klídek,Vendy,klídek,to byla jen taková historická souvislost,já nic nevytahuju,a neboj ty vole,vona ti ta zábava neuteče…a Vlastička taky ne.Slečna Janáčková na tebe ráda počká,to na ní bylo vidět.
-Herrr…got,vo to se ty vole přece vůbec nejedná,zavrčel Vendík.
-Ne?No tak to je dobře.A hele,popošel Rolin ke kostelním dveřím,-co to tady máme? Ještě další cedulka.Ceduli z bílého papíru přichycenou napínáčky na dřevo kostelních vrat nešlo přehlédnout,jak svítila do očí.-Tak co tam píšou,hmm,27.července v devět hodin úmysl mše svaté za rodinu Fantovu a Joštovu a za duše v očistci…no,vida…jenže,co to může bejt,ten úmysl mše svaté,to vůbec neznám.
-Jéžíš ne,ty vole,deme,zaúpěl Vendík.-Jak ty to začneš rozebírat,tak je to v prdeli…ne,heleď dem!
-Voni nám voznamujou,že maj v oumyslu mši,jako že tady tó…která tady bude,domníval se Mirek.
-Jo?A proč to hergot dělaj nadvakrát,namítl Rolin,-snad by kurva stačilo napsat,že mše je v devět,a ne napsat že maj úmysl mše svaté.To vypadá,že to maj teprv v plánu,že maj ten úmysl,že ho dostali v devět a teprv se uvidí,jestli ta mše bude.Je to dvakrát,a zbytečně,páč vona přece bude za ty duše v očistci,takže teda jako bude,vlastně bude určitě,tak stačilo napsat v devět mše svatá za todle a za todle,a je to,ne?
-Opakování matka moudrosti,použil Mirek lidové rčení.
-Hm,nojo tak třeba…voni ty cesty Páně sou všelijaký,a může bejt,že sme to pořádně nepochopili,zamyslel se Rolin.-Ty cesty bejvaj nevyzpytatelný…a tak to necháme bejt,žejo,neboj Vendy.Jenom…hele,Pavlíku, ty znáš ty Fantovy,nebo ty Joštovi?
-Stejně si to tak zamotal,že z toho každej ví hovno,řekl Vendík.Nadhodil si bágl visící mu po boku,jakoby ho řemen od něj řezal do ramene.-Že bysme ty filozofe už teda šli,kurva už pořád.
-Nojo,furt…tak Pavlíku,znáš ty Fantovi nebo Joštovi?
-Jó,jó,Joštovi,přeci ty jak uhořeli loni v autě.
-Jo takhle.Nojo,ale to těžko můžu vědět,žejo,protože sem se tě na to nezeptal.Kdybych se měl, podle někoho,zeptat hele Pavlíku,neuhořeli ty Joštovi náhodou v autě,tak bych se to vod tebe dozvěděl.Že uhořeli,bych se dozvěděl,a eště bych se dozvěděl,že loni.Jenže já blbec sem se tě nezeptal,pokrčil Rolin sám nad sebou rameny.