Čundr 42

Napsal Josef Plesar (») 11. 4. 2016, přečteno: 658×

-Jo,a v čem ho koupete?V půllitru?smál se druhý kluk.

-Zdar,řekl Mirek,-kudy se dostanem k letňáku?

-K letňáku?Furt rovně ukázal hlavou jakoby za sebe majitel  Bobíka,zatímco ten,vida cizí lidi,se mu takticky stáhl k nohám.-Tak pojď Bobíku pojď,ať tě nezašlápnou.

-Nojo,rovně,řekl Rolin,-ale kde to je,to rovně?

-Prostě rovně,odpověděl  druhý kluk,a oba chlapci i s Bobíkem přidali do kroku.

-Rovně,rovně a sme v hovně,pronesl Mirek.-Ale jó,vono to tady někde bude.To se najde.Takový letní kino nám stejně nemůže utéci.Eště sem neviděl,že by letní kino někam šlo.Leda že by nastalo zemětřesení.

-Jo,to nemůže,přisvědčil Rolin.-a mně by zajímalo,jestli v tom jak sme šli vokolo,vůbec někdo bydlí.

-Myslíš v nastavovaný chýši?zeptal se Mirek.

-Jo,kde jinde.Moc to ty vole nevypadalo.

-Každopádně tam byl někdo přičinlivej,usoudil Jarda.-Pěkně jak mu to přibejvalo,tak to přistavoval.Jó,ty vole,tak to asi dřív chodilo.

-Helejte,ukázal před sebe Vendík.Před nimi se na rozsáhlém pozemku za houštím objevila velká chata,která vypadala obydleně.Polovina parcely na které chata stála byla zarostlá, a v křoví se cosi hýbalo.V živém plotě byl vysekán  průchod tak akorát pro auto,a jím uviděli,že z houští vyskočil Indián.Byl to asi desetiletý kluk a pyšnil se čelenkou zhotovenou z peří ptáků,jenž  po žádné prérii nikdy nelétali.Čelenka byla  převážně z per jedovatě zelené barvy,avšak nechyběli ani pera barvy žluté a fialové.Něco takového by si mohl indiánský šaman zhotovit snad jen po požití galonu whisky.Sotvaže je malý Indián spatřil,polekal se a evidentně se chystal zmizet do bezpečí rodinného sídla.

-Počkej rudý bratře,oslovil ho Rolin přátelsky,-počkej,neboj,no tak se přece neboj.My sme ti sem vlezli,né?Na tvý loviště.Na území velkýho náčelníka.

-Se nebojím,odsekl indiánek zmužile,nicméně po očku pořád pokukoval po chatě,jak se snažil odhadnout,jestli by se mu podařilo do ní včas doběhnout.

-Tak jistě,jistě,zahlaholil Mirek,-Vinetů se přece nikdy nebojí…a taky má rád dobré bledé tváře,takže by jim moh říct,kudy se de ke kinu.Do letňáku,víš?My sme tady na tý prérii tak trochu v prdeli.

-Von chce říct,že sme zbloudili,upřesnil Rolin,-tak jestli by nám velkej Apač trochu neporadil?To by se nám hodilo.Co…náčelníku?

Kluk trochu zjihl a ukázal před sebe umělohmotným tomahavkem:-No,lepší by to bylo vod silnice přes kemp.Ale když pudete tady kolem toho uříznutýho stromu,kývl na asi metr vysoký zbytek kmenu,-a hned  za ním se dáte doprava,tak se tam dostanete taky.A potom už pudete porád rovně,tam už je velká cesta,to už uvidíte.To najdete,to už je jenom kousek.

-A je to daleko?optal se Mirek.

-Né,to už je kousek.Dete na Čelisti,žejo?Já pudu  taky,ségra mi to slíbila.To je vo tom žralokovi.

-Vo šarkovi,jasně.My víme,rudej brácho,řekl Mirek.

-Tak hele díky a Manitů ať vede tvoje kroky,ty rudý bojovníku,popřál indiánkovi Rolin.

Kluk se na ně úkosem podíval, pak opět zalezl do křovin aby dokončil lov na bizony.Než se ale vydal na loveckou stezku,ostražitě je pozoroval,jestli skutečně jdou směrem kterým je poslal.Po chvíli se spokojeně vydal opět na lov,tentokrát ale nešel na bizony;teď pátral po stopách těch čtyř velkých bledých tváří,aby je  přepadl ze zálohy a po vítězném boji si zavěsil na opasek jejich skalpy.

         Indiánek jim směr k letnímu  kinu popsal dobře,takže k němu ve chvilce bez problémů došli.Bylo jasné,že to nemůže být nic jiného;před nimi se zvedal mírný svah ve tvaru podkovy,do nějž  byly v několika řadách za sebou do půlkruhu zapuštěny jednoduché,dřevěné lavice bez opěradel,plně obsazené nedočkavými diváky.Na vrcholu svahu byla kovová konstrukce na níž bylo nataženo plátno,které vykrajovalo velký bílý obdélník na pozadí tmavé masy vysokých stromů.Nalevo,kousek od plátna,stála osamělá planá třešeň..Už se hodně setmělo,a promítání mohlo každou chvíli začít.

-Dem tak akorát,liboval si Vendík.

-Jo,to dem,ty vole,a taky sme tady bez placení,a to je správný,páč správný čundráni to musej umět zadarmo Kurva ale,že je tady pěkně narváno,řekl Mirek.-To von tady klidně může bejt i ten můj bratránek,jak za ním jedem.Ale já ho hledat nebudu,já tyhle tlačenice zrovna  ty vole nemusím,vono sedět ve frontě… na to jim sere pes.Vidíš támhleten strom,ukázal na  třešeň,-tam to bude lepší,tam se volenebudu s nikým tlačit.Deš taky,Vendy,ne?Tý vole,tam budeme mít flek jak na bidýlku.

-Asi né,heleď,když tak to můžem rozbalit na trávě,a sednout si můžem kam chcem.

-Seru na trávu,já chci mít ty vole přehled vo tom šarkovi,mávl Mirek odmítavě rukou,shodil na zem bágl a svižně se vyšplhal na třešeň,kde zaujal co nejpohodlnější polohu na nejsilnější větvi.-Pohlídejte mi bágl,křikl dolů na kamarády,-tý vole tady je vážně rozhled jak na prvním balkónu.Mám první balkón v první řadě.Sem bysme se  klidně vešli všichni.Tam dole budete hovno vidět,to uvidíte...

Rolin s Jardou a Vendíkem mezitím zjistili,že na tenhle filmový hit léta je již všude obsazeno,takže muselo dojít na Vendíkova slova a oni se rozvalili před první řadou do trávy,přičemž jim bágly posloužili coby opěradla.Rolin vzal i ten Mirkův a položil si ho pod nohy,takže je měl nahoře jak šerif za stolem,to aby,jak informoval Vendíka s Jardou,ten emerickej film viděl ve správným emerickým stylu.Všichni tři si však zároveň uvědomili,že sedí tak blízko plátna,že chtě nechtě budou muset sledovat Čelisti z mírného podhledu.Zrovna si od jedné sirky připalovali cigarety,když začala vrčet promítačka a na plátno naskočily první titulky.

-Heč,volové,já mám tady rozhled jak prase,informoval je Mirek ze stromu.-Ty vole,já mám tady dobrej zornej úhel,takovej vybranej.Promluvil k nim velice hlasitě,dalo by se říci,že vlastně křičí,a tím pádem jeho nadšení sdíleli nejen oni,ale i všichni diváci.-Dávat pozor, to je vo tom žralokovi.Bacha na lidožravýho šárka,von tam teda nadělá paseku,to vám povím.To bude lidskýho masa,sežranýho…takhle v moři i na tý…na pláži…a vono se řekne,dem se vyžulit do vody,ale vono takový žulení může taky dostšpatně skončit,to uvidíte,jak se to všecko může taky blbě zesrat.Vona to se šárkem nebude žádná sranda ani prdel jak to všecko sežere.

-A kurva,povzdychl si Rolin potichu,-ten Míra,tak to zas vypadá  na pěknou estrádu.Tak se mi zdá,že to bude chtít vokecávat jako na tý hasičský schůzi.Kurva,kurva…jen aby to nedopadlo jako tam.Přece dneska hergot není  vůbec vožralej…

-No,snad za chvíli zmlkne.Snad až to vopravdu začne, tak bude čumět…to bude snad držet hubu,řekl Vendík.- A taky ho těžko někdo vyrazí ze stromu jako ze schůze…a  ten film je fakt napínavej,tak já myslím,že bude zticha.Je to bezva film…náhodou,ty vole.

-Hm,nevím,nevím,pochyboval Jarda.-Nojo,ze stromu tě nevyrazej,ale můžou tě sestřást,jako ten…no  jak se menoval,když sme chodili ke Kochovi na hrušky,pamatuješ?To je jedno.Sundaj ho jak hrušku,jestli do toho bude furt kecat.Von už ten film prej viděl,nojo ty vole,říkal mně…že už prej dokonce dvakrát.

-To byl Rampas,s těma hruškama,vzpomínal Vendík.-Rampas pimpas,ale von už asi nežije.

-To já už Čelisti taky viděl,ale na to se dá dívat znova,řekl Rolin.-Tak snad von taky,vono je to ty volenapínavý,tak snad bude čumět a bude držet hubu,kurva.

Mezitím na plátně vběhla nahá dívka do moře,aby chlad noci  zmírnil její opilost a voda osvěžila zemdlené tělo.Trochu se otřásla a pomalými tempy se vydala od pláže směrem k obzoru,tam,kde se nebe dotýkalo hladiny.Ozvala se hrozivá,napětím pulsující melodie a na plátně bylo vidět,že se pod vodou cosi velkého pohybuje.Záběr ukázal na nohy,jak šlapou  modročernou vodu a pak se z hlubiny vyřítilo něco obrovského a udeřilo to zespodu do nahého dívčího těla.

-Šárk,šáárk,zaječel ze stromu Mirek,-a už je tady,bacha na něj,vidíte…a pozor.Á… už je to v prdeli,už je pozdě…vzdychl,když se velká lidožravá ryba obrátila k druhému a poslednímu útoku na dívku,které předtím jediným chňapnutím urvala celou nohu u kyčle a z rány do moře vyvěral nepřetržitý proud jasně červené krve.

.-Á už ji dostal,už ji je sežral,to už nepřežije,shrnul úvodní sekvenci filmu Mirek.-A tím to teprv všecko začne,nebojte…to je teprv začátek,to ještě budou jiný věci.Taky  tam vyplave hlava…to bude dobrý,to bude teprv šok.A toho malýho kluka tam sežere i s lehátkem…

Obecenstvo,dříve tiché,zaražené dějem,začalo nespokojeně mručet:-Sakra drž už hubu,neslo se ke stromu,-co je to za vola?znáte ho někdo?sundejte hergot někdo toho debila dolů,to bylo jen několik výzev,jež se donesly do koruny plané třešně,načež Mirek usoudil,že bude moudré aspoň na chvíli úplně zmlknout.Nikdo se také nezvedal,aby ho začal sundávat,nikomu se do toho nechtělo,vždyť ten napínavý film teprve začínal a děj na plátně se nepřestával odvíjet.Lidé se slunili a koupali na pláži,a chlapec na nafukovací matraci pádloval směrem od břehu….Z reproduktorů se linula do letní noci hudba předznamenávající děsivou smrt.Vendíkovi se po pivě chtělo na malou,zároveň ale nechtěl přijít ani o minutu  filmu,chvíli ještě vydržel a sledoval jak žralokem odtržené chlapcovi  nohy kloužou prosluněnou vodou pomalu ke dnu,pak vstal a přišoural se těsně pod plátno,kde,jak předpokládal,bude tma a on se v klidu vyčůrá.Jenže to špatně odhadl a jak tam stál,světlo z promítačky jej vrhlo na plátno a Vendík se ocitl v Čelistech .A jak čural,tak jeho vydatný proud směřoval do obrovské tlamy mezi strašlivé zuby velkého bílého lidožravého žraloka,který na okamžik vyplul nad hladinu.

-To je vono,udato,zapomněl na své předsevzetí Mirek,-to je vono kurva,jen tý bestii nachči do držky.Nic jinýho si nezaslouží,takhle žrát lidi,copak to se dělá?Pochči ji prsa,co se bude nějakej šark  na nás vytahovat,do prdele,tak mu to nandej,nandej to tý bestii zkurvený…paráda,nachcat jí do huby ty vole a bude to…to je vono!

Z mručícího davu se zvedli dvě postavy a zamířili ke stromu.Mirek je zpozoroval a hned správně odhadl,že tady mu nějaké řeči nepomohou.Bleskově slezl co nejníž a svižně seskočil na zem.Měl ještě čas,než se dal na úprk do temného lesa, naposledy zařvat:-Šáárk!Kurva šááárk,kurva,ten je sežere

Na Vendíka před plátnem začali diváci házet prázdné kelímky,zmuchlané obaly od čokolád a tatranek,ale i drobné klacíky a kamínky,jenž se vždy v  trávě najdou.Jeden kelímek tak docela prázdný nebyl a zbytek piva mu polil polokecky zrovna v okamžiku,kdy měli všichni možnost sledovat,jak si jeho stínová postava na plátně vrací svůj nástroj zpátky do poklopce.Vendík byl s malou potřebou hotov a bleskurychle zmizel z filmu,a to podobným způsobem,jakým se přednedávnem ztratil ze zorného úhlu býků;prostě sebou švihl do trávy a tiše a rychle se odplazil podél svahu do míst,kde ho ve tmě jen těžko mohl někdo objevit.Skončil tím své krátké účinkování ve filmu a plátno opět ovládla obrovská ryba,mířící za další lidskou obětí.Jarda s Rolinem nijak nereagovali na počínání svých kamarádů,v klidu a způsobně sledovali film až do konce,a když Martin Brody plaval k břehu od rozervané mrtvoly žraloka,Rolin si pro sebe pošeptal:-Carcharodon carcharias,velký,bílý,lidožravý…

Jarda si něco povídal s holkou co seděla za ním na lavici,štíhlou kostnatou hnědovláskou s tvrdým výrazem ve tváři.Nebýt těch drsných rysů,mohlo to být  hezké děvče,takhle představovala klasický typ toho,čemu se říkalo žena vamp.Byla starší než on,odhadoval,že už jí bude určitě přes dvacet.Když si na začátku filmu shodil bágl na trávu,nechtěně přitom zavadil o její nohy.

-Ty sou moje,upozornila ho hlubokým hlasem.

-Jo,sorry…já nechtěl.Sem si tě nevšim.

-Nojo,vona už je tma,kývlo děvče chápavě hlavou.

-Taková tma není,myslím tím,že sem si nevšim nohy,jinak to,co vidím se mně líbí,vysvětlil ji Jarda.-To se nedá jen tak přehlídnout,ani ve tmě.

-Nežvaň a čum radši na žraloka,doporučila mu dívka,ale v hlubokém hlase ji zřetelně zazněl polichocený tón.-Víš co,radši se koukej,tyhlety řeči mám zrovna tak ráda,takový ty kecy,kecičky,to já vážně nemusím.

Když Čelisti skončili,nabídl Jarda dívce,že ji vyprovodí.

-Ty mně?Já se tady vyznám.To tebe sem tu ještě nikdy neviděla,zadívala se mu hnědovláska přímo do očí

.

Jarda se na ni usmál.-Hm,to jen že je taková tma,tak sem si myslel,aby ses sama nebála….

-Neměj péči,mně tma nevadí,vstala dívka z lavice.Byla tak vysoká,až to Jardu,který byl zvyklý,že mu všechny holky sahají jen tak tak po rameno,překvapilo.-Nojo,ty se třeba ani bát nemusíš.Ale stejně,co kdyby se něco dělo…

-A co jako? Nevíš?Těžko,viď.Tak jo,tak dem,ne?Nebo ne?

-Tak jistě že jo,hodil si Jarda bágl přes rameno.-Hele,beru Mirkův bágl,jo,obrátil se na Rolina.

-Jo,a já když takVendíkův.

-To je skvělý.Tak můžem jít,ne?pobídl Jarda dívku.¨

-Jo,tak dobře,přikývla a podívala se mu opět přímo do očí,-tak jo,dem teda,když se tak cejtíš…

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a osm