-Ne,mě udusíš,vzdychla Ilonka,-počkej,co děláš…nedělej ty…
Nadzvihl se a opřel o lokty,položil hlavu mezi její prsy a začal jazykem dráždit bradavku.Ilonka pod ním však dál jen trpně ležela,a on,aby zůstal vzrušený,začal si představovat,že se miluje s Ivankou,s Ivankou z Rataj s velkýma hnědýma očima.Zavřel oči a vnímal jen bezednost ženského klína,vnikal a opouštěl jej stále a stále rychleji,a protože měl přitom za zavřenýma víčky obraz Ivanky,a protože ta pod ním konečně začala přerývaně oddychovat a vzlykat,cítil,že to již přichází.
Odtrhl se možná o malou chvilku dříve,než-li by byl musel,ale nechtěl nic riskovat a také nechtěl Ilonce postříkat celé bříško.Odkulil se stranou a bleskově sáhl po kapesníku,který předtím zahlédl ve změti prádla za její hlavou.Kapesník přitiskl do klína,vzápětí mu unikl hluboký vzlyk,a on do něj v několika slastných intervalech,kdy si pomohl ještě trochu rukou,vyvrcholil.
-Ty prase!vyštěkla Ilonka,jenž se mezitím pozvedla na loktech a pozorovala ho.
-Cože?Rolin na ní nechápavě zíral,mokrý kapesník stále ještě vtisknutý pod břichem na ochabujícím údu.
-Ty prase,ty sprosťáku,tohle sem teda nevěděla,soptila nahá Ilonka a úplně zapomněla,že má stále ještě roztažené nohy,takže Rolin i přes přítmí zřetelně viděl mokrý otvor,který před chvíli tak kvapně opustil.
-Co blbneš,to sem to měl do tebe pustit?Tos měla říct,že můžu.
-Cože…co můžeš,jaký můžeš…jak si moh tohle udělat?Utřít to všechno do mýho kapesníku,fuj,takový prase….utřít tam to svoje to…
-Jéžíš…já přece jen,jenom sem byl vopatrnej,co blbneš…taky kvůli tobě,hlavně… né?
-To byl čistej kapesník,ty blbče.Vyžehlenej…Kdes to kdy viděl,co,ty..ty..ječela Ilonka.
-A co sem měl asi podle tebe dělat?Postříkat tě,nebo celej stan?Jestli si chtěla postříkat…mělas říct,a neřvi na mně,jo!
Rolinovi trochu začala docházet trpělivost,a kromě toho, když se Ilonka rozčilovala a máchala rukama až se jí ňadra převalovala sem a tam po hrudi,všiml si,jak je celé její tělo jakoby pórovité,jak z nevykynulého těsta,a to mu teď,když se uspokojil a vzrušení opadlo,začínalo vadit.A když se posadila a on viděl jak se jí povolené břicho vmáčklo do mokrých,rezavých chlupů přirození,rozladilo ho to ještě víc.
-Vypadni z mýho stanu,řekla Ilonka rozhodným tónem a přehodila si přes ramena svoji červenou,kostkovanou košili.Nechala ji rozepnutou,ani si nenavlékla kalhotky,vůbec se před ním neostýchala,jen mu tím zřejmě chtěla dát najevo,že už s ním skončila.
-Cože,to snad ne,vždyť to byl jen kapesník,to snad není tak tó…hrozný,domlouval jí Rolin,který doufal,že se tu v teple a suchu vyspí,a možná,že si to s Ilonkou ještě jednou zopakuje.Což se mu teď sice zrovna už vůbec nechtělo,také se mu ovšem vůbec nechtělo vypadávat ze stanu.
-Vypadni,vypal ty prasáku,nebo si něco udělám,si prase,prase,prase,rozčilila se Ilonka a neměla daleko k hysterickému záchvatu.
-Tak já ti dám svůj kapesník,nabídl jí Rolin,který na čundru žádný neměl.-Von je čistej,jen co ho najdu,počkej,kurva,kam sem ho jenom dal,pokoušel se získat čas,-jenom kurva tak nešil,hergot…
-Jaký kurva?Co si to řek?Strč si ten kapesník za klobouk a vypal,vybídla ho Ilonka nekompromisně.
To už toho měl taky dost,už viděl,že to nemá cenu.-Ještě si aspoň vemu věci,to snad do prdele můžu,ne?
-Ty sprosťáku…ale dělej,nemysli si že to budeš vokecávat…natahovala si Ilonka kalhotky.
-Ne,řekl Rolin,-jak bych moh.Taková hrůza,žejo,to je úplnej votřes…ten zkurvenej…tvůj ubohej, zasranej,teda zasemeněnej ten,šnuptychl.Co sem to jen udělal,votřes,hrůza,žejo!Úplná tragedie,kurva…
-Nech si ty kecy.!A vypadni už konečně…padej!zaječela Ilonka.-A nečum na mě tak,ty prasáku!
-Není na co,odvětil Rolin a velice rychle odešel ze stanu.S věcmi nachvat posbíranými v náručí kráčel na okraj plošiny,tam, kde v hlubokém spánku spokojeně oddychoval Vendík.
-Teda ta ječela,přivítal ho Mirek,jenž se před ním zčistajasna vynořil ze tmy.-Ty vole,to zas jo.Ta to teda prožívala,to ses jí pěkně pomazlil s chlupáčkem.Pěkně si jí ho tam dal…do chlácholindy.
-Jo,hovno vole,vona mě vylila.Vyrazila mě úplně ze stanu,kurva…to je v prdeli!
-Ále,protáhl Mirek,-a já myslel…že se deš vychcat,hmm…a proč jako?
-Se jí zeptej sám,ty vole,mávl znechuceně Rolin rukou.
-Myslíš?Mirek popošel ke stanu a zašeptal vemlouvavým hlasem-:Ilonko,si tam?To sem já,Mirek.Hele,víš,že bych,že bych třeba tó… že bych se třeba do toho stanu taky vešel…ne?
-To víš že jo,ani náhodou.To zrovna.Víš,co mi voba můžete,ozval se Ilončin hlas,pak bylo slyšet jak rázně rozepnula zip u vchodu a k Mirkovým nohám přistál Rolinův prázdný bágl a za ním hned celta s dekou.
-Co si na ní chtěl,ty vole,zeptal se Mirek,když seděli při cigaretě v bezpečné vzdálenosti od stanu,aby ti ho vykouřila,nebo co,kurva,že tak vyvádí?Vono…ty vole,některý moc nechtěj.
-A to vůbec ne,to ne,nic,jenom sem si ho pak votřel do jejího kapesníku,no,pokrčil Rolin rameny.-A to je všecko,kurva.Fakt že jo,ty vole,tohle bylo všecko,nic jinýho sem po ní nechtěl,aby mi ho vyhulila,to vůbec ne,nic jiného v tom kurva nebylo.
-Nežvaň,do píči.Jenom tohle,jo?A kvůli tomu tak vyvádí?To není možný,ty vole,to kecáš.Kvůli zasranýmu kapesníku…že by takhle šílela,ty vole? To snad kecáš,ne?To je blbost ty vole,to nekecej!
-Kurva já nekecám,ty vole!A nebylo to kvůli zasranýmu kapesníku,ale kvůli zasemeněnýmu.
-Tak sorry,no…no tak teda ty vole kvůli zasemeněnýmu,no.A co má bejt?Když tak si ho mohla volevymáchat v rybníku,a bylo by po píči.To tě nenapadlo?Tos jí ani neřek,žejo ty vole?Když tak si jí moh říct,že ho potom vymácháš sám,když si jí ho to…jenže lepší než kdybys to do ní pustil,kdybys jí vykropil hrobku,jak se říká.Jako teda ty vole zkušeně.A to bylo fakt všecko,jo?To je divný.To je nějaký divný,docela blbý,nemyslíš?To se mi nějak nezdá.Je to ňáká hovadina.
-Nezdá,nezdá,a co mám jako dělat?Nojo,ty vole,vidíš,to je pravda,hned sem ho moh vyprat,usmál se Rolin trpce .-Ale kdoví jestli by stejně neřvala,prej byl čistej a hlavně vyžehlenej.Hlavně vona to má v hlavě vyžehlený,kurva.Prostě je šáhlá,anebo já nevím to je jedno,a deme spát,kurva,co taky jinýho,teď už…žejo.Nojo,ty vole,je to stejně v prdeli …kurva,tohle se mi fakt ještě nestalo.
-Jo,to je,no,to máš pravdu.Je to hodně divný.Nojo,tak co,no,když už je to takhle…a hele,navrhl najednou Mirek,-co jí ten stan podtrhnout,když je taková?Co ji ho trošku zbourat,třeba?Aby věděla,že to…že nemá ječet kvůli každý píčovině.
Rolin zavrtěl odmítavě hlavou a shrnul své dojmy ze slečny Ilonky do jediné věty:-Né,to né,to si nezaslouží…kráva jedna.
Restaurační zařízení jenž stálo nedaleko zbýšovského rybníka se jmenovalo Kiosek Dejvid,a byl to dřevěný stánek s točeným pivem před nímž byli tři stoly a lavice zhotovené z dlouhých prken.
-Tý vole,to je zajímavý méno…Dejvid,pronesl Mirek při pohledu na ceduli nad výdejním okénkem,- kiosek Dejvid,to by mně fakt ty vole zajímalo,co to asi má bejt,co to má znamenat,co to může tak kurva bejt to Dejvid?
-Po tom nám je prd,co to má znamenat,řekl Vendík,-ty bys taky furt ty vole po něčem pátral.Co má copořád znamenat…furt taky vole.Nemusíme hned všecko vědět.Hlavní je,že tady je pivo,žejo.Ty seš jak Rolin…vlastně ne,s tím je to ještě horší.Ten ještě ke všemu nad vším furt přemejšlí,a Vendík pohlédl na Rolina,jenž mu věnoval melancholický úsměv,-a furt nad vším filozofuje,jak ten,no…jak filozof.Jo,ty vole,tady Rolin je filozof.Je to filozof,a budu ti tak říkat…filozofe!dal Vendík důraz na poslední slovo,doufaje,že se ta přezdívka uchytí,aby tak Rolinovi vrátil toho jeho udatu.Touto jeho novou přezdívkou byli všichni,až na něj,nadšeni,a také ji hojně používali.
-Tak to se mejlíš,ty udato,že je nám to na prd,smál se Mirek,-to se zase…a s lítostí musím ty vole konstatovat,že dneska již podruhý…to se zas prostě mejlíš.Ale nic si z toho ty vole nedělej,konejšil Vendíka,když zpozoroval,že se ten nadechuje k protestu,-vono mejlej se i ministři,to je známý.
Mirek odkazoval na situaci,kdy se zastavili na cestě od vlaku přes les do Zbýšova u turistického rozcestníku.Rolin si ho důkladně prostudoval,a pak zadržel své kamarády,kteří chtěli pokračovat v pochodu.-Helejte,tak vida,tady se stýkají tři zeměpisné útvary.Končí tu Polabí,zasahuje sem výběžek Českomoravské vrchoviny a taky tady začínaj Železný hory.To je docela dobrý,ne?
-Jó,a co je na tom dobrýho?Na co je ti to ty vole dobrý?K čemu je ti tohle dobrý?Na co asi,podle tebe?kladl své otázky pohrdavým hlasem Vendík.
-Na co,no je to dobrý vědět,tvrdil Rolin,-protože kdybys to nevěděl,tak bys moh bejt taky pěkně v prdeli.
-To zas nemusí bejt ty vole tak hrozný,bejt v prdeli,namítl Mirek,-teda myslím bejt u ňáký pěkný prdelky,vono to tam nemusí bejt zas tak špatný,když tam můžeš bejt.
-Můžeš tam bejt,ale radši kousek vod prdele,mínil Jarda.-Máš docela pravdu,když se zadaří,pak je to dobrý….a tady to máš,Vendy,teď vlastně vidíš,že to může bejt pravda.
-Bodejť,vono mezi prdelema sou rozdíly,a někdy je ten rozdíl pořádnej,souhlasil Mirek.-Třeba ta Máňa,tý vole,to byla prdel jak vrata vod stodoly.Teda ani ne tak prdel,jako ta její ta…buchta.
-Správně,přidal se Rolin,-vždycky je rozdíl mezi různejma prdelema,a to není žádná prdel,ty vole.Takto vidíš,Vendíku,že je to dobrý.Všichni s tím souhlasej,jenom udasta je proti.Je dobrý to vědět,ty vole,už ve svým vlastním zájmu.
-Ale hovno,kurva!Na co bys to měl vědět?
-Když pominu ty prdele,pak je dobrý když víš, po čem vlastně ty vole šlapeš,řekl Rolin.
-Nojo, kurva pořád,to pořád meleš furt dokola,ale vlastně k čemu je to dobrý?
Rolin se krátce zamyslel.-Třeba k tomu,abys nešláp vedle.Víš,jak se říká:tak to seš vedle.
-Anebo do hovna,nadhodil jinou možnost Mirek.-Vono se ti to třeba nezdá,ale tohle je zrovna tak dobrý,jako když je člověk vodněkaď.To sou samý dobrý věci,ty udato.A šlápnout do hovna to dobrý neni,to nemůžeš popřít.Ne,to vopravdu dobrý není,a tak bych to dál nerozmazával,ty hovna,to potom smrdíš.
-Já bych ale stejně řek,že je to všechno na prd,nenechal se zviklat Vendík.
-Není,ty vole,řekl Jarda.-Tentokrát si Vendy šláp vedle.Ještě že ne do hovna.
-Ty vole,ty taky…a tady Mirek by vo hovnech měl radši držet hubu,a vůbec víte co my s tím můžete…tak akorát políbit prdel,odvětil Vendík trochu dopáleně a vydal se jako první na území Železných Hor.
U jednoho stolu bylo ještě místo,takže se optali třech chlapíků,co tam seděli,jestli by nebylo volno.
-Klidně,proč ne,dostalo se jim odpovědi,-vono je dneska docela volno,dneska to de,vono se to tady schází hlavně takhle v pátek.To je pak jinej šrumec.Jen si klidně sedněte.
Jarda šel pro pivo a oni se usadili a poskládali bágly pod stůl tak,aby nikomu nepřekáželi.
-Nevíte co to je,ten Dejvid,co to znamená?zeptal se Mirek svých nových sousedů u stolu.
-Tak to teda nevíme,řekl nejstarší z nich,jenž v modrých kalhotách a košili připomínal železničáře.
-Nojo,to neva,řekl Mirek,a vlastně,já bych věděl,teda kdyby se to menovalo jinak,kdyby to tady byl Dajmír místo Dejvid…to by znamenalo,že ti tady daj dobrou míru.Dobrou míru piva,daj míru,jasný?Jenže,Mirek zkontroloval čtyři půllitry jež Jarda hbitě donesl,-hm,jenže jó hovno,vono je to tady stejný tak jako všude,takže je jedno co ten Dejvid znamená.Vzal si jeden půllitr v němž hladina sahala tak dobrý centimetr pod rysku,což byla obvyklá míra všech v Československu natočených piv,a napil se.-Ale jinak je docela dobrý,to zas jo…a co to jako pijem?Abysme věděli i méno toho piva,žejo…viď Vendy.To je dycky dobrý vědět…co je to za pivo.
-Havličkobrodský,řekl Jarda,-a když to chceš vědět menuje se Rebel a není ty vole špatný.
-Abys ses z těch jmen nepoto…neposral,řekl Vendík,protože debatu u turistickému rozcestníku a úvahy svých kamarádů stále ještě nemohl překousnout.-Kdoví jak to vůbec je,já se ti vůbec divim,ty vole.Pátrat po takovejch blbostech.A stejně to takhle nakonec nebejvá,a kdoví jak to do prdele je…tyhle vaše ména.
-Jo,to já se taky,taky se ty vole divím,souhlasil s ním nečekaně Rolin.-Protože dneska vopravdu spousta věcí je jinejch,než jak se menujou takže Dajmír nebo Dejvid,to je stejně jedno.Spousta věcí se menuje jinak,než jaký pak ty vole vopravdu sou.Něco jinýho se říká,a něco jinýho se dělá.V novinách,nebo v tý blbý televizi,všude se ty vole pořád jen blbě žvaní a kecá.
2024 ©