-No vidíš.To teda čumím,vrtěl hlavou Mirek.-sám vidíš jak je to jednoduchý,když chceš,aby se ty vole dařilo,tak kup svatýho Liberáta,a pak to pude vole samo.Že nějakýho komančové nekoupěj na pětiletku,to by jim pomohlo,že by ji třeba splnili hnedle za pět let.Anebo aspoň za šest,to by taky nebylo k zahození.My tu pětiletku vybudujem i kdyby to mělo trvat šest let,by mohli říkat.A hned by to mohli na sjezdu pěkně voslavit,jak jim to hezky de.
Rolin s ním nadšeně souhlasil.-To je vono,tedˇsi na to káp.Akorát že by museli říkat,že tu pětiletku splnili za pět let,a ne za šest.I když za šest, to je ještě v toleranci.A to by bylo nějaký slávy.Vono taky kdyby nám sem předtím imperialisti neházeli toho amerického brouka,tu zasranou mandelinku,hned by to jinak vypadalo.Jó,jenže komančové na Liberatuse serou,a to je chyba.Přitom ten svatej Kácov vochraňuje,takže kdyby si ho vzali na sjezd,tak maj dobře vystaráno,kdyby ho přemluvili aby je taky ochraňoval.Hm,jenže v tomhle státě by musel Liberatus vochraňovat všechno,protože soudruzi to všechno pěkně prosrali…
-A to sem klidnej,že to vochraňuje aspoň tady,zaradoval se Mirek,-to se nám v Kácově nemůže nic stát.Teda jestli trochu náhodou nekecáš.Jestli ti to vole neříkala babička,anebo jestli sis toho Liberáta vůbec ty vole nevymyslel.Co ty vole,co ty na to?Přiznej se!
- Babička?Ale né,vole,to sem si přečet.Z historie Kácova a tak.
-Dobrý,tak tvoje babička teda ne.Když ne,tak ne,já ti věřím ty vole.No,ale ten kostel,nic moc.A co bude dál? Eště něco nebo už dem na pivo?
-Uvidíme,kostel je …a hele počkej,Rolin a ukázal na dům na protější straně ulice,-támhle je zase nějaká cedule vole.Jako v Ratajích na zámku.
-To bude ten Liberatus.Že třeba tenhle barák vochraňuje ještě víc,nebo tak něco.Jenže ty vole, moc znát to teda není,poukázal Mirek na odlupující se kusy omítky,dokumentující celkovou zchátralost celého stavení.
-Kulový hovno.Žádnej Liberatus.Rolin si četl nahlas nápis v bílém obdélníku na zdi pod prázdným výklenkem, kde dříve bývala zřejmě socha někoho z církevní galerie svatých. Písmena vyrytá do omítky šlo ještě dobře rozpoznat.-Zde se narodil dne 19.června 1798 Jan Valerián Jirsík,biskup budějovický.Aha.Nojo,ten by asi čuměl,jak ten jeho barák teď vypadá… a vono ty vole já se vůbec divím,že tady ten nápis vůbec nechali.Asi se jim to nechtělo zaškrabávat.Čekaj,že to časem vopadá samo.Akorát vybrali výklenek…a možná ty vole,že tam přeci jenom ten Liberatus dřív byl.Sochu sundali,ale s nápisem se jim už nechtělo srát.Vono se to vyřeší časem samo.Nojo,to sou u nás vole mraky věcí co se časem vyřešej sami…
-A co se furt divíš ty vole,vždyť je to přece všude stejný,řekl Mirek.
-Kdo se diví,ty vole.Máš bohužel pravdu s tím že je to všude stejný,takže deme radši na pivo.Už sme toho stejně vobešli až tak dost,už sme toho vopravdu ty vole tolik mnoho viděli,že by to snad ani ten Ferdinand nevobešel,zámek,kostel,sokolovnu,pivovar,vypočítával Rolin,-a to je ty vole stejně asi tak všechno,co tu maj…jo a ještě jez v Sázavě.A smradlavý hajzly na nádraží a dědečka hříbečka.
-A jeho buchtičky,doplnil Mirek.
-Nojo,to taky…vlastně jo,a druhou u splavu.Stejně se ale divím,že to tady nechali,to s tím císařem,jak přispěl,taky toho biskupa z Budějic…a vůbec všechno ty vole.
-Tak Kácov není žádný velkoměsto,tady to asi tak přísně neberou,usoudil Mirek.-To není Praha,nebo Hradec,nebo třeba Kolín,ty vole….tady na to komunisti asi tak trochu serou.A my na to serem taky a dem na pivo.
-To určitě.A třeba to tady vopravdu hlídá ten Liberatus,i když ho už sundali,usmál se Rolin.
Restaurace na náměstí se jmenovala „Restaurace na náměstí“.
-To se mě líbí,neodpustil si Rolin komentář,-jak tady dbaj aby měl každej hned jasno.Když deš do hospody na náměstí,tak se ty vole ta hospoda jmenuje na náměstí,a tím pádem určitě víš, kde seš.To je pak tím pádem moc důležitý,že když se tam čirou náhodou vožereš,tak si řekneš…a kde já to vůbec sem?Tady je náměstí,a tak to budu v hospodě na náměstí.Kde jinde taky můžu bejt.A je to správně?Je.A kdybys třeba měl vokno a nemoh si vzpomenout,kdes to chlastal,tak je to to samý….taky dobrý.Anebo si můžeš nechat tácek jako s Boganem.
-To se sice vopakuješ,ale jo,potom se v tom vopravdu ráčíš orientýrovat,přikývl Mirek.
-Nojo,no,ale tohle se mi vážně moc líbí,pokračoval Rolin,-to pojmenovávání,jako když sem byl tuhle v ZOO,no tuhle…vono to už je taky nějakej pátek,a tam bylo u tučňáků napsáno,že nejmenší tučňák je tučňák nejmenší.A je to hned jasný,nejmenší tučňák je nejmenší tučňák.To pochopí každej vůl,a i debil.Prostě tučňák nejmenší je zároveň nejmenším tučňákem.
-Hm,a jak se jmenuje největší tučňák,chtěl vědět Mirek.-Tučňák největší?
-Ne,tučňák cisařskej.
Hospoda byla již s nadcházejícím podvečerem poměrně obsazená,přesto dostali objednaná piva bez nějakého dlouhého čekání.
-Á,už je to tady,to je vono,vono je možná dobrý,že Kácov není žádný velkoměsto.To jinde kolikrát čekáš na pivo hodinu,ocenil Mirek rychlost obsluhy.
-To spíš záleží na hostinským,a ne na městě,mínil Rolin.-A třeba v tom může mít prsty zas ten Liberatus i když už ho sundali…
-Ten tvůj Liberatus…ale jo dobře,no…ale ty vole,tohle je dobrý,že je to tady taková díra,nojo,aspoň se tady nemůžem s Jardou a Vendíkem minout.To kdybychom se měli potkat třeba v Londýně,nebo Paříži…
-Nebo v Moskvě,skočil Mirkovi do řeči Rolin.
-Fuj,to radši ne…ale třeba teda v New Yorku,jo,to bysme měli zamotanou hlavu.Von takovej ňůůjork,protáhl Mirek hlas,-to by jeden nevěřil,tam můžeš zabloudit raz dva.A seš v prdeli.
-Jo,jo,to je ten velkej svět,přikyvoval Rolin,-a vidíš,vidíš,že my teda do ňůjorku ne,nám bohatě stačí Kácov a vokolí,no a co,malý město,malej kostel,žejo,ale tady,natáhl se za sebe,-tady někdo nechal ruďase,snad si ho můžem pučit,a vo tom velkým světě se aspoň něco dozvědět,a zabral Rudé právo,odložené na sousedním,nikým neobsazeném stole.
-Tfuj,Ruďas?odfrkl si Mirek,-ale zasejc na druhou stranu,proč ne,von je tlustej,plno papíru a to se na podpálení hodí…na voheň je Ruďas dobrej i když je podělanej,ale na vytření prdele to není,to je něco hroznýho,z toho bys měl ty vole vodřenou celou prdel teď hned.
Ke stolu,ze kterého Rolin sebral noviny,usedl postarší pán a rozhlížel se kolem sebe.
-Aha,otočil se k němu Rolin,-my sme vám asi sebrali noviny a pozdvihl Rudé právo nad stůl.
-Cože,ne,ne,to nejsou moje,to je v pořádku chlapci,to je jenom dobře,jen si hezky čtěte,jen do hezky do toho…mládeži.
-Aha,jo,no dobře…no tak hele,obrátil se Rolin na Mirka,-tak hele,vole,soudruh Gustáv Husák přijal pozvání a stráví svou dovolenou na Krymu.A vida,už tam rovnou je.
-No nekecej!Nojo vole,to je překvapení,a kdopak ho asi pozval?To se nebudu ani pokoušet uhádnout,to je těžký,řekl Mirek,dopil pivo a gestem si objednal další.
-Ano,to radši ne,stejně bys neuhád.Ale voni to naštěstí nijak netajej.Tady to je,byl to Leonid.
-Není možná.Teda ty vole,že by byl až takhle hodnej?
-Ale jo,je to tak.A taky píšou,že voba státníci setrvali ve vzájemném rozhovoru v přátelském vovzduší.Tak to sem sám rád.A taky že posoudili některé otázky vzájemné spolupráce.
-A že se na všech těch otázkách shodli,že tam píšou,žejo?odhadl Mirek.
-No tak samozřejmě,to dá rozum,ne?
-A jak dlouho v tom vovzduší vole setrvali?
-To tady nepíšou.
-Helejte,ozval se pán od vedlejšího stolu,-pomalu s tím,jo.Pozor,jo.Žádný takový ty…řeči.
-No né,moment,obrátil se Mirek na pána,zatímco jim hostinský přinesl dvě piva,ačkoliv Rolin ještě neměl dopito,a jedno krásně natočené s nezvykle plnou mírou postavil před pána,-to je taky důležitý vědět.-I když,teď si vzpomínám…jo,jo,vy budete mít pravdu.Vono v tomhle případě to zas tak důležitý není.
-Co tím myslíš? zeptal se pán důrazně.
-No,co…vono já sem čet,že na Krymu v tomto období neklesá průměrná teplota pod 27,8 stupně Celsia,a vzduch jež vane z Černého moře jest velice osvěžující a s odpovídající vlhkostí.Takže je z toho jasný,že v tomto přátelským ovzduší může setrvat bez obav každej,no,každej to zase né,to zas ho musej samozřejmě nejdřív pozvat,ovšem potom už může v tom rozhovoru v tom vozvduší setrvat srdečně a dlouho,to už pak de samo…
-Tak hele mladej,já ti doporučuju,abys toho radši nechal,zvedl pán výstražně ukazováček.
-Dobře,řekl Rolin,-vy jste opatrný a to je asi…hm,to je asi dobře.Tak já,jak se to říká,že jako vobraťme list,tak já radši votočím stránku.Tak copak tady máme dál?Á,tady zde,to je vcelku neškodná informace.Tak,Mirkuvole,řekl,aby dal najevo,že mluví teď pouze ke svému kamarádovi,-z anglického cirkusu v Brightonu utekl sameček blechy slyšící na jméno Sam.
-A co má bejt vole,jako že zdrhnul ze slona,nebo co?
-Jo,to sem ti vlastně neřek.Von to je bleší cirkus v tom Brightonu,a Sam cvičil na hrazdě vo průměru nula celá,dvacetpět setin palce.V tom bleším cirkusu.Jó,to je ta Anglie,to sou ty tradice,tohle tam voni maj,cirkusy s blechama a tyhlencty různý palce…
-Tolik málo setin palce,jo?No né,tak to je sakra tenká sirka,hvízdl Mirek obdivem,-no vidíš,a zas tady máme další velkou ztrátu pro Anglii.Stará dobrá Anglie,tak utrpěla další velkou ztrátu,páč von se ten Sam nedá nahradit jen tak ňákým pitomou.Tak hele,to že je podle tebe ty vole neškodná informace,jo?Kde to žiješ,brácho?Imperiáálisti utrpěli ztrátu,neboť se dá předpokládat,že Sam se již nevrátí.Ten je,jak se říká,už v úplně jiným kožichu.Takže v téhle voblasti jasně vedem,i když já zase ani nevim…máme u nás vůbec nějaký bleší cirkusy?
-To taky nevím,ty vole.Eště sem vo nich vole nikdy neslyšel.
-No vidíš,a to je chyba,to je mezera již musíme trpělivou prací zacelit.Když můžou mít bleší cirkusy v nějaký imperiááálistický Anglii,poslední dvě slova vyslovil Mirek velmi pohrdavým tónem,-tak proč bysme je nemohli mít tady.A pokrokovější bleší cirkusy,to je samozřejmý.
-No třeba,pokrčil Rolin rameny,-ale tady,to je opravdu jasný,a zase vedem.To máme lepší.
-Tak vidíš,že to de,když se chce.A co jako?
-Představ si,že v Bulharsku v celostátním průměru výrazně zvýšila dojivost krav,což lze přičíst socialistické velkovýrobě.Zvláště soudružka dojička Ljuba Cvetovolčevová si vedla na svěřeném úseku skutečně velice zdatně a…
-Na svěřeném úseku…to jako u kravský prdele?
-Počkej kurva,né,ty vole,nech mě to dočíst…jo,tady říká,jako ta Ljuba,že to není ani tak její zásluha,že vona hlavně využívala těch sovětskejch zkušeností.Taková skromnost,to se mi líbí,a zrovna u tý soudružky Cvetovelčevový.Prostě to chce jen využívat těch sovětskejch zkušeností,no a pak to chce teda taky dojit.A už se hned vo tebe zajímá Rudý Právo.Jako vo Cvetovelčevovou,nebo vlastně Cvetovolčevovou…hergot to je taky jméno,to by se nemohla menovat nějak jinak,třeba tak nějak běžně…jako třeba Josef Novák nebo tak podobně.
-Bulharská dojička Josef Novák?Takhle to ty vole myslíš,jo?
–Nojo,ty vole,to by asi nešlo,uznal Rolin,-to by působilo křečovitě.Tomu by asi naši čtenáři moc nevěřili,to by asi vole vážně nešlo.
-Jak nevěřili?Co nevěřili!divil se Mirek.-Jaký nevěřili,když je to v Rudým Právu?Tam přece píšou jenom pravdu,to ví každej.Jo,to už tak bejvá,že lidi v Bulharsku maj hlavně bulharský ména.Hlavně ale musí pochopit každá kráva,že je dojená po sovětským způsobu.A pak se ty vole,jak se říká,určitě žádaný výsledek dostaví.To pak ty vole zcela určitě,a mlíka je hned víc.
2025 ©