A vo kus dál.Eště dobře,že nám do toho nebude kecat žádná holka z Děčína,a nebudou v tom žádný hovada.To bude nápis gotickej.A co je na tom ty vole tak zajímavýho,že mu dobejval hrad?Ve středověku se furt nějakej hrad dobejval,to už byla taková doba,tak už to tam prostě chodilo.Máš hrad ty lumpe,tak já ti ho dobyju.Nebo dobudu…to je jedno,kurva.
-Zajímavý je to,že von ten Sión neměl svoji vodu.Nebyla tam žádná studna,nebo něco takovýho.Tak jak tam mohli vydržet voblíhání?To mi teda ty vole řekni?nastolil Rolin jednu z mnoha otázek husitského období českých dějin.
-A kurvanoha,jak to mám já vědět,hm…tak třeba měli místo vody pivo.Třeba ve velkejch sudech.Dřív se dělali vopravdu velký sudy,to náhodou vím,a to se hodilo.Sice by to nebylo moc vychlazený,ale jinak by se s pivem voblíhání vydržet dalo.To by se krásně dalo vydržet protože s pivem to de,to de všecko.
-To ne,von sice předtím Janko Roháč ukrad nějaký sudy z vínem,dřív se totiž pilo spíš víno,ale to nebude vono.I když tím možná nasral císaře Zikmunda a ten na něj poslal toho Ptáčka.Von byl Ptáček pan Hynce Ptáček z Pirkštejna a na Ratajích,a to byl významnej pán,to by ses divil,to byl ty vole velkej páníček.Taky to byl poručník Jiříka z Poděbrad.Toho našeho velkýho českýho krále,když byl ještě malej...
-A už sem ty vole doma,zaťukal si Mirek prstem na čelo,-takže von teda byl jako na Ratajích,a my budeme taky jako na Ratajích.
-My sme ty vole na Ratajích,žádný jako.Ale hele vole,to dobývání Sionu,to je fakt historická záhada.Já to vodhaduju podle toho,co mi říkala babička…
-To je ta co se tak dlouho rodila,žejo?
-Nojo,to teď nech bejt Tady de vo to…prostě já si myslím,že to byla taková jenom jako prdel,to dobývání,když to dobejval na Roháčovi jeho vlastní strejda.
-No a co jasně vole,aspoň to zůstalo v rodině.
-To zas ne,zakroutil Rolin odmítavě hlavou,-takhle to nemyslím.Já bych to viděl asi takhle:takže my vás teď budem dobejvat,a až dostanete žízeň,tak řekněte,dáme si pauzu…a my vás zase pustíme k potoku pro vodu.Von tam byl totiž potok,ale ten vobsadil Ptáček.A dál to mohlo bejt takhle:A vy nám za ten potok zas dáte nějaký to vínko,nebo půčíte nějakou sličnou spolubojovnici.Tu bojovnici boží,že bysme ji přefikli,jestli vám tam ještě nějaká zbyla,žejo,ovšem pánové pozor,dáte do placu mladou,ne nějakou zasloužilou,nějakou takovou středověkou Gustu Fučíkovou.
Mirek se usmál.-Anebo Marušku Kabrhelovou.To je vono,tos na to možná káp,a já ty vole myslím,co by jim nepučili.Lidi si maj pomáhat.
-To určitě maj,vo tom žádná.Vono to bylo takový to hezký český voblíhání,takový voblíháníčko,von ten Sion,to vlastně ani moc hrad nebyl,stavěli to nějak narychlo,anebo tam kdysi něco bylo,to už nevím…no a voni to ty vole dali jen trochu do kupy.Každopádně kdyby Ptáček chtěl,tak by to měl hned zmáknutý,vopevnění tam měli na prd.
-Asi že nechtěl,pacholek,odhadoval Mirek.
-Nejdřív ne.Jenže pak se to dozvěděl císař Zikmund,jak to tam vede,a tak to musel rychle zmáknout.A najednou to šlo …no a Sión šel do prdele.Von ten pan Ptáček byl pěknej ptáček,jenže to von císař Zikmund taky.Ten byl pěkně vychcanej taky.
-Aha.No a co se stalo potom,když to dobyl?
-Zikmund dal Roháče voběsit.Jenže to ty vole přepísk,jen tak voběsit českýho pána,a musel z českýho království zdrhnout.A vo to šlo.Samozřejmě dal voběsit taky ty vostatní,co byly s Roháčem,nojo,to měli docela smůlu,ale tak už to dřív chodilo.To je ten středověk a vlastně i novověk,to je jedno ty vole,k něčemu se přichomejtneš…a už seš hned pověšenej,to je dřív než nový boty.
-I ty pěkný spolubojovnice voběsil?To muselo bejt škody,zalitoval Mirek,-to teda vopravdu přepísk.A je to divnej přístup,takhle bejt zlej na baby,to se přeci jen kurva nedělá,hlavně teda na ty mladý a pěkný je to škoda…a možná,že měli holky radši rovnou říct,že na Sionu jen seděly a jinak nic, a tím pádem že ani Zikmundovi žádnou škodu nenadělaly.Třeba by je nechal bejt…
-To jo,že seděli,to se dřív říkalo,že nějakej šlechtic je sezením na hradě…já nevím,třeba na Bezdězu,to je vopravdu pořádnej hrad…hm,a já nevím,že by ty ženský tam teda jenom sedělymyslíš?a Rolin se usmál a začal recitovat:-Sedí tam v oboře,nožky má nahoře,bojím se bojím,že umře.
-Tak nožky nahoře měli určitě,řekl Mirek,-vono furt jenom bojovat se taky furt nedá.Taky si to chce si vobčas zašukat.A kde je teda ty vole ten tvůj strejda Ptáček?
-Sem říkal že v kostele je pohřbenej,aspoň myslím.Jestli si to dobře pamatuju.
-Tak to tam za ním zajdem,když myslíš,že je v kostele.Na takovýho krásnýho vykutálenýho Ptáčka se musíme rozhodně mrknout.
Nejdříve ale navštívili zámek,neboť ten byl z celého městečka nejvýše položenou budovou,a oni se rozhodli,že s prohlídkou Ratají začnou odshora.Zámek byl naposledy stavebně upravován v době baroka,byla to trojkřídlá budova s vnitřním nádvořím a renesančními arkádami.Kdysi byl udržovaným majetkem šlechtických rodů,ale teď,jako jemu podobné,nepříliš významné památky ve státním vlastnictví,byl značně zchátralý.Na bráně byla plechová cedule,na bílém oprýskaném smaltu se skvěl nápis z modrých,ještě čitelných písmen.Roku 1675,František Maxmilián,hrabě z Talmberka,začal nahlas číst Mirek, –a Eva rozená Kustošovna…
-Kustošovna?přerušil ho Rolin,-ta dcera starýho Kustoše,co měl na Zálabí trafiku?Von byl slepej,ale prachy rozeznal po hmatu,jak měl jemný prsty.Pěťáky,deseťáky,a taky i ty, pětadvaceťáky,ty klidně rozeznal vod koruny.Vždycky ti dobře vrátil a taky věděl,kolik si mu dal.S papírovejma jen zašustil,třeba s pětikačkou,a hned ty vole věděl,kolik to je.Já sem tam chodil dědovi pro cigára,pro Astry,když sem byl malej…
-Jéžíš ty vole,tohle je rok 1675.Hlavně že mi do toho kecáš…
-Tak to byla předek starýho Kustoše,nebo vlastně předkyně,ta Kustošovna Eva,smál se Rolin.
-Nebo zadek nebo vlastně zadkyně,ušklíbl se Mirek,-a hele ty vole,jak je to dál…jo,takže ten hrabě,jo tady,kdybys mě do toho furt nekecal,kurva,úplně si mě to přetrh…jo,tento hrad ratajský se zřícenin vyzvedli,chtějíce svým potomkům památkou zůstaviti,atakdále,atakdále….když vono je to na čtení ty vole moc dlouhý.
-Počkej,stoupl si Rolin těsně za kamaráda aby dobře viděl,-aha,tohle je dobrý…ty kdokoliv budeš držitelem budoucím,pros za ně Boha a žij blaze…tojo,to určitě,tak to teda komunisti určitě Boha neprosili.Držitelé budoucí to pěkně zprasili,celej zámek,jako vlastně všecko tady.
-Co taky vod nich jinýho můžeš čekat,řekl Mirek,-jen si ty vole vzpomeň na ty prasata.
-Nojo,vzpomínal Rolin,-to prase neapolské…jenže voni soudruzi,to sou zas prasata rudý.
Prošli zámeckou branou a na levé straně nádvoří si prohlédli sluneční hodiny.Technikou vyškrabávaní do omítky byl na nich zobrazen výjev,kde muž seče kosou trávu a žena za ním v pokleku váže snopy.Mezi postavami čněla železná tyčka,jež vrhala stín na římské číslice,určujíc tím čas.Nad sekáčem a ženou v šátku posunutém hluboko do čela,táhl se nápis:Čas letí,nevrací se,tvé dílo ho přetrvá.
-Tak tohle sem František z Talmberka asi nenapsal,odhadoval Mirek.-To sem namalovat nedal,vona ta ženská má šátek uvázanej na babku,a to se asi ve středověku zas tolik nenosilo.Anebo že by jo,že by se to zrovna takhle nosilo?
-Asi ne,to nevím,ale tohle na Františka nevypadá.A hele vole,já bych tam ještě k tomu připsal: Se Sovětským svazem na věčné časy,budem takhle věčně vázat klasy,řekl Rolin.
-Se Sovětským svazem máme ho až na zem,přidal další verš Mirek.-To by klidně taky šlo,vono je to jedno,hlavně se tam musí naprat Sovětskej Svaz,aby každýmu bylo jasno,že ho milujem,že je to náš vzor,a nikdy jinak.To už u nás musí bejt,a kdyby ne,tak je z toho malér hned.
Jak zjistili na protější straně před polozbořenou kamennou branou,za kterou dříve začínal zámecký park,zámek měl číslo popisné 1.Byla na něm umístněna základní škola,teď o prázdninách zavřená,a byl tam i poštovní úřad a muzeum,jehož dveře byly samá pavučina.
-Tady se dveře hned tak nevotevřou,a né že se tady netrhnou,tady je totiž ty vole hovno k vidění,řekl Mirek.-A tak dem dál za strejdou.Ani ta tvoje želva bahenní,nebo jak si to říkal,že není k vidění?Dem radši dál,co tady.Vypadnem vodsaď.Tady toho ty vole už moc není.Tak dělej,dělej,deme se podívat na toho tvýho Ptáčka v kostele.
-Můj ptáček není v kostele,ten je v trenkách,opravil ho Rolin,a dodal, když viděl že se Mirek nadechuje k odpovědi,-nojo,tak jo,deme,to nebylo moc dobrý,ale když vono se to přímo nabízí.Tak jó,deme teda hned za ním,ale v klidu,žádnej fofr,ten už nám neuletí.Že by si zasejc zaletěl, k Sionu,to už mu vopravdu nehrozí.
-Kdybys ty vole furt nekecal,tak už sme tam mohli dávno bejt,vytkl mu Mirek.-Máš vopravdu kliku,že tenhle ptáček teda už fakt neuletí.Ale s tím svým v trenkách…kdybys nekecal,kdybys to nevokecával,prostě kdybys to nezdržoval…a stejně,ten by moh zajímat leda tu Libunu.
-A di ty vole,na Libunu se vyser,taky furt,odbyl ho Rolin.-A já to těžko zdržuju,dyť už du.
Sešli dolů podél pozůstatků starého opevnění,a cesta je kolem bývalého,teď úplně zpustošeného zámeckého parku zavedla do úzké uličky,jež jakoby patřila do časů Jana Roháče z Dubé.Ulička vedla dolů směrem k potoku,a tvořili ji těsně vedle sebe postavené domky,většinou těsně nalepené ke zbytkům bývalých městských hradeb.Část hradeb byla v nestejné výšce rozebrána,domky stavěné podél hradebního zdiva vypadaly jakoby byly do opevnění vtisknuty,zbylé kameny z hradeb byly přičinlivými stavebníky využity k zhotovení různých terásek,schůdků a visutých zahrádek,které půvabně členili původně jednolitou kamennou masu opevnění.Některé domky stály k hradbám příčně,ty byly vysoké a úzké,a jejich zadní stěnu nezřídka tvořila samotná hradba,jakoby ty domky do ní kdysi dávno vrazili a už nemohli zpět.Na jednom štítě byl letopočet 1846;v té době už opevnění svému účelu nesloužily,a obyvatelé Rataj Hrazených,jak se původně městečko nazývalo,je postupně rozebírali.Ulička se jmenovala Viničná,vedla těsně kolem příkrého srázu,pod nímž,dole na potoce,stál vysloužilý mlýn.
-Ty vole,to by mně zajímalo,proč je to Viničná,že by tady dávali přednost vínu před pivkem?přemítal Mirek.
-Třeba pěstovali kdysi na těch svazích víno,to by mohlo bejt tím,odhadoval Rolin.
-Ale hovno,to určitě,tady by mohli pěstovat víno leda horolezci.
-Hm,to máš docela pravdu…a některý ty baráčky maj ještě gotickej půdorys,jak sou úzký,a tak třeba,že tady bydleli samí vinaři.V těch sklípkách,co vykutali do hradeb to muselo báječně zrát.A pak jim ho Roháč šlohnul.To by šlo.Sice se vo tom nikde nepíše,ale co,vono psát vo Roháčovi že něco votočil,to nejde,když to byl ty vole husitskej hejtman.
-To je pravda,tos na to káp,to jen tak nejde.I když,vono těch pár soudků,no a co.Co to je?Pár sudů si trochu pučil,no a co.Viděl je,jak je vezou,a hned povídá:Víno sem,kurva,holoto líná,já za vás bojuju.To je pak žíža jak bič.Tak kurvahergot,sem s tím vínem,a nechci slyšet žádný zbytečný kecy.
-Já za vás bojuju proti tej šelmě ryšavej,doplnil Rolin Mirkovu teorii o některých méně známých událostech husitského období českých dějin.-Ve jménu Božím,aby vás furt nevokrádal,ta šelma ryšavá,myslím tím teda jako toho císaře Zikmunda.
-Ty vole správně,přisvědčil Mirek,-aby vás nevokrádal,tak si vás radši vokradu sám.To abyste věděli,jak na vás myslím.Vono tohle je pořád stejný,ve středověku jako teď.No tak dobře ty vole,takhle to asi mohlo bejt,jenže co ten tvůj strejda,deme vůbec dobře ?Že by bydlel třeba někde tady?
-Ale hovno,von byl významnej,pan z Pirkštejna byl velikéj páníček,jak říká dycky Aleš.
-A hele,tak von byl ještě z nějakýho Pirkštejna?Tak co teda děláme v Ratajích?
-Hergot ty vole,to už sem ti přece říkal.Z Pirkštejna a na Ratajích.A je tady v pohřbenej kostele,přece.A Pirkštejn je hrad,jako dolní hrad,zámek byl dřív horní hrad,ale tam von nebyl,tam maj jenom museum.A taky ty sluneční hodiny.
-Jo,jo,už si vzpomínám.Nebo ne?Každopádně sem klidnej,že sme tady dobře.Tak dem už do toho kostela,ne?