Čundr 11

-Ti povím,že ta Eleonora měla vkus,to zas jo,pochválil Mirek kněžnu ze Schwarzenberga po prohlídce zámku Hluboká.Kněžna Eleonora se totiž,jak se mimo jiné dozvěděli,výrazně podílela na jeho poslední přestavbě.-Ty vole,to se musí nechat,vkus měla a taky samozřejmě prachy.To hlavně.To to pak de všecko samo…žejo,když sou lóve,protože když sou lóve tak je i láska.Neni peniz,neni laska,jak říká Báno,použil Mirek oblíbené rčení jednoho jejich společného známého.

-Prachy ti sou ty vole k hovnu,když nemáš vkus,namítl Rolin.-Podívej se na komanče,ty maj prachů dost,vždyť sou to majitelé komunismu,teda ty v tom ústředním výboru,ty určitě…a co kurva stavěj?Příšerný krabice… a ty jejich paláce?Jak říkával kdysi Werich,byla tam věž a ještě jedna věž a bylo to vóóóšklivý…

-Říká Werich,opravil ho Mirek -Ještě ty vole není mrtvej,ne?A to říká dobře….

-Jo,jenže už to radši neříká.Už to jaksi ty vole vynechal.Pro jistotu.

-Hm,přikývl Mirek,-nojo,ty vole,ale stejně.Ten zámek…tohle by soudruzi nepostavili,ani kdyby se posrali.I kdyby se posrali na tři pětiletky dopředu,tak je jim to houby platný.Když člověk vidí,jak se se vším tak dlouho serou a jak to pak vypadá,a většinou úplně na hovno.

-To máš pravdu,je to přesně tak.Tohle na sjezdech nevykecaj.Vem si,že ta Hluboká,to je ta anglická romantická gotika.To je dost citlivý,ty vole,stačí něco navíc a už je to přehnaný a vypadá to jak cukrářskej dort.Je to pak přezdobený a vypadá to na hovnoJenomže dřív to uměli.A pořád to vypadá ty vole skvěle,jak zblízka tak z dálky.A taky se to samozřejmě ohromně hodí do krajiny.Však víme,jak to vypadá z dálky,žejo.

Rolin připomněl moment,kdy Hlubokou viděli přes rybník u loveckého zámečku Ohrada,a připadalo jim,že zámek jako bílý král vládne vysoko nad lesy a vodami.-Hluboká ve mně zanechala hlubokej dojem.Hluboká,ty vole,to je vopravdu hluboký,to de do hloubky,to je prostě něco,pronesl Rolin slavnostním tónem,aby pak pokračoval v úplně jiném duchu,-jenže,akorát ty vole mě dost sere ten frmol vokolo.Může si tady člověk vůbec dát v klidu pivo?Těžko.Tady ani není kam si sednout,ty vole.Samej člověk kolem,to je kurva hlava na hlavě.Nojo,ale za to holka zámek nemůže,do prdele.Vona ta slečna Hluboká si žádný návštěvy nevyžádala.Vona je hrdá,jenže každej do ní hned chce,šup tam a  hned do ní, bodejť by ne…a potom to má každá holka těžký.A tahle Hluboká obzvlášť.

-To víš ty vole,nejnavštěvovanější jihočeská památka,perla Jižních Čech,citoval Mirek z propagačních materiálů,-takže z tohohle pohledu to vopravdu stojí za hovno,když to tak vemeš.Jenže my tady nemusíme bejt,vona to není žádná součást prohlídky se tady prodírat jak blbec na pivo,takže si můžem z toho turistickýho průmyslu klidně vypadnout.

-Vono to chlastání není součást prohlídky?divil se Rolin.-A to je překvapivé,žejo,tady v Čechách.Ovšem,to ve skutečnosti,jak říká Běžec,to my musíme hned zas někam běžet.Už máme prohlídnuto.Už sme ve skutečnosti ty vole měli bejt dávno jinde.Už tam budem muset běžet.

     Prodrali se hustým davem až dolů k hlavní silnici,a ostrou chůzí se vzdalovali od zámku,jenomže ani tady lidí a aut příliš neubývalo,a tak uhnuli na vedlejší silnici,která vypadala,že není turisty,hladovějícími po silných zážitcích,tak hojně využívaná.Na ní se pak jejich chůze zvolnila,už tolik nespěchali,a při takovém volném tempu si pak lze lecčehos  povšimnout,například kožené pracovní rukavice,co nejspíše vypadla z traktoru,mrtvé a vyschlé žížaly,co vypadá jak vylisovaná na asfaltovém herbáři,rezavé plechovky v příkopě s otevřeným víčkem a s nebezpečně vypadajícími,ostrými okraji,anebo už  k nepoznání rozjetého ježka,kde jenom zbytky bodlin vypovídají o tom,co to bylo za živočicha.

Když minuli dalšího,tentokrát čerstvě zabitého ježka,poznamenal Mirek:-Škoda ty vole,že neumíme těm ježkům vysvětlit,že vyhřívat si v noci bříška na silnici není zrovna moc dobrej nápad.Z asfaltu de teplo,a to se jim asi líbí,asi se jim to moc  líbí,ovšem má to pak ty vole svý následky.My si myslíme kdovíco,že lítáme do vesmíru,ale ježky varovat neumíme.Příroda na to nemá čas,aby jim to řekla,na takovej instinkt potřebuješ nejmíň tisíc let.To aby každej malej ježek měl už v sobě,že na silnici nemá lízt,páč se tam lidi serou s autama.A že takovej náklaďák mu dobře neudělá,a že ho vošklivě přejede a rozjede že bude tím pádem hned mrtvej.Jenže my sme na tu přírodu moc rychlý,a to je pro ty ježky průser,ty vole.

-Za tisíc let už třeba žádný ježkové ani nebudou,to už budou všechny přejetý,usoudil Rolin.-A hele vole,ukázal na malého,olivově zeleného hádka ležícího na asfaltu asi metr od krajnice,-hele vidíš to?…to bude nějaká užovka.

-Vážně?zapochyboval Mirek.-A není to zmije?Co?Radši bych ji ty vole nechal.Nebude to spíš nějaká mladá zmije?Vona se tady může klidně  povalovat,když sou ježkové včecky přejetý.

-Hovno zmije,to by měla klikatou čáru.A zmije se na asfaltu nevyhřejvaj,to takhle na stráni,nene,to nemůže bejt zmije,tohle je malá užovka.Ta žádnou čáru nemá.

Rolin našel o kousek dál  v trávě klacík a strčil jím do užovky.-A je živá,řekl  když se hádek pohnul,-ták holka,a koukej mazat,nebo tě něco přejede.

Užovka se začala sunout pryč klikatými,bočními vlnovkami a Rolin ji klacíkem nasměrovával pryč ze silnice.-Kurva,kam lezeš,šťouchl do užovky,-na asfalt ne,hergot.Doprdelepráce,vona je tvrdohlavá…voni ty plazy tohle dělaj,maj teplotu vokolí,tak se vohřívaj,aby se z chladu když sou ztrnulý vůbec dostali.Proto leze blbě,tady se jí to zdá lepší…a přitom by měla bejt někde na stráni.Jako ty zmije.Tak teď aspoň vole víme,že  užovky sou tvrdohlavý.

-Jenže ty vole,ježkové žádný plazy nejsou a lezou na silnice jakbysmet,namítl Mirek.-Sou to ty vole savci,sou to hmyzožravci,teď většinou bohužel rozjetý hmyzožravci.

 -Nojo,sám si ale říkal,že si vyhřejvaj bříška.Copak ježkové,s těma už si asi vo silničním provozu  moc nepokecáme,že bysme je varovali.A za tisíc let tu třeba nebudou ani ty silnice.To nám už  stejně ale může bejt ty vole ukradený,co bude za tisíc let.Hele vole,a slunce,to má prej vyhasnout za pět miliard let,ale že bych kvůli tomu nespal,to ne.Do tý doby, to už to všechno klidně můžu mít u prdele.

-A seš si tím tak jistej?

-Jako čím myslíš?Že to můžu mít u prdele?

-Ne,ale že to slunce vyhasne.To sou jenom takový propočty.Pět miliard let,hm,tak ve vesmíru to není zas až tak moc.Jenže kolik je to vopravdu,to nikdo jistě neví,to je ve hvězdách ty vole.

Mirek se o vesmír zajímal,o jeho souhvězdí,planety a galaxie,na rozdíl od Rolina,který měl radši historii planety Země.

-Jenže ty vole zas tak málo to taky není,namítl Rolin.-A jednou to slunce stejně vyhasne,když nic netrvá na světě věčně,ani láska k jedný slečně.Všechno jednou skončí.Nebo že by to skončilo nadvakrát?To asi ne,ty vole,to těžko.Jednou tady bude konečná ve všem.

-To je všechno možný,jenže vesmír je nekonečnej,na tos ty vole patrně zapomněl,řekl Mirek,a Rolin si povzdychl a mlčel,protože na nekonečno nemohl najít žádnou odpověď.

Okolo nich se přehnal s rachotem trambus a naplnil jim plíce kouřem ze spálené nafty.

-Kurva,do píči s náklaďákem,neudržel se Mirek.-Jezdí jak debil,zmrd jeden.

-Nojo,copak náklaďák,ale to von i takovej autobus může bejt nebezpečnej,co jenom náklaďák,připomněl Rolin jejich včerejší zážitek.-Zvláště když tam stojí jako sám voják v poli.A to mi při tý příležitosti ty vole připomíná takovou historku,co sem slyšel.Jak šli vožralí přes pole,a von najednou plot.To jim bylo divný ,uprostřed pole plot.No,ale tak co,tak ho přelezli,jenže hned za ním,vlastně jenom vo metr dál,tam byl další plot.Jak ale byli všichni tak vožralí,zlumpíkovaný,jak říká Kalimero,tak jim to divný nebylo,taky ho ty vole  přelezli,a pak se vychrápali v lese.A když se ráno vraceli,víš co viděli?Žebřiňák,ty vole.To sou věci.Jo,uprostřed pole stál žebřiňák.Chápeš?Dvakrát ty žebřiny přelejzali.V celým poli jeden jedinej žebřiňák a voni ho zrovna trefili.Jo,to je ten alkohol,chápeš vole?A pak že vožralí maj štěstí…

-Jo,to chápu ty vole.Akorát že to…a nojo,docela dobře se to poslouchá,řekl Mirek.

-Takhle mi to říkal Aleš.

-A to se stalo jemu?

-Ne,to mu zas říkal jeho kámoš.

-Aha.A tomu to zasejc říkal jinej kámoš,ne?Takhle to většinou bejvá…a tak jo,dobrý,vole,necháme toho,vždyť na tom stejně hovno záleží.

Aleš s Kalimerem byli jejich kamarádi,co s nimi často sedávali v jejich oblíbené restauraci Záložna,kde,jak říkával s povzdechem Kalimero,už si uložili hezkých pár peněz.

-Tobě se to nezdá,žejo,vole,konstatoval Rolin.

-Je to hezká historka,připustil Mirek.-klidně to tak mohlo bejt.Nojo,takovej žebřiňák,ale víš co?taky bych nebyl proti tomu se zlumpíkovat.Ovšem jen velice decentně.Jako Kalimero.Jó ty vole,toho nepamatuju nikdy úplně vožralýho.Ten chlastá zkušeně.De si prostě jen tak trochu chlemstnout,jak vždycky říká...

-Taky to dennodenně trénuje,podotkl Rolin.-To my včera sme taky to…hm,trošku chlemstali nojo,decentně sme se vožrali…hm a copak asi tak ty vole dělá Bogánek?

-Pije,co jinýho ty vole,to von rád,to zas jó,řekl  Mirek.-A my bychom mohli též také malinko,decentně,to dá rozum po včerejšku…a hele,támhle zrovna je nějaká vesnice.Ovšem jak říkám,jen velice velice decentně,pár piveček na spravení po tý hrobce a po těch popsanejch zádech.

-Správně.Jenom velice decentně,velice žádný rumy,souhlasil Rolin.-Jenom jestli tam bude ty vole něco votevřenýho.Stačilo by ty vole kdyby měli jen tak decentně votevříno,protože se přece chceme jen tak decentně vožrat.

-Co by neměli votevříno.To určitě mít budou,taky budou mít pívo,při tý příležitosti.Víš přece,ty vole,že podle Kaliméra je všude pivo vo dvou kurkách.

-To má  Kaliméro vole samozřejmě úplnou pravdu,jenže nejdřív k tomu musí bejt  nějaká hospoda,nebo aspoň krám,ty vole,podotkl Rolin.