Čundr 50

Napsal Josef Plesar (») 18. 7. 2016, přečteno: 555×

-Ta blecha?Ten přece zdrhnul v Anglii,vzpomněl si Mirek.-Ale jestli se třeba nedostal až sem,jestli ho ten ježek nemá…jestli ježeček nemá Sama.Jestli von sem Samík neemigroval…

-To by musel přeplavat La Manche,řekl Rolin,-a tak blbej není.Nejde vo to přeplavání,ale vo to,že by šel ze Západu na Východ.A takhle blbá není ani blecha.A tohle byl sameček,pořádnej blešák.

-Jasně,von Sam byl sameček,to asi máš pravdu,že von Sam nebude žádnej blbec,když se vysral na celej cirkus,to asi né....to těžko,pokyvoval Mirek přemýšlivě hlavou.

-Právě,řekl Rolin,-právě  že Sameček byl sameček,takže by měl bejt ještě chytřejší.A to víš,v Brightonu se vysere na  cirkusa tady do toho druhýho by těžko zdrhal.Von na tenhle komunistickej bordel tady sere.

-Nojo,vysral se na to rychle.Vono ty vole když se rychle sere,to se zas posiluje mír,usmál se Mirek,- a tak my taky rychle serem pro mír,ale taky hlavně chlastáme a taky někdy šukáme,hopčuk,hopčuk.

-Jo,ty vole,na ňáký kočičce hodný,a to je pak vono,jako ta tvoje Yoko Ono,souhlasil Rolin.

-A komančové zas dělaj hopčuk hopčuk na tribuně,řekl Mirek.-A tím zas serou nás.Už mě ty vole  nebavěj ty jejich věčný kecy,jakože bysme měli srát blahem,že zas ty vole něco sklidili vole.

-Tos řek hezky vole,správně ty vole,s tím vopravdu každýho serou…jó,to kdyby to aspoň dělali zkušeně jako Vendík,tak vo tom nemusej furt pindat.Vendík nám taky neřek,jestli tu Vlastičku vojel.

-Vendy je dobrej kluk a já ho mám rád,prohlásil Mirek.

-Já též,natáhl se Rolin po půllitru,-je to správnej udata,ty vole a hodnej kluk a… a vůbec,a jak dopíjel zvětralé pivo,které dost možná ani nebylo jeho,zakuckal se a polil si jím košili a ještě i tu širokou,hedvábnou  kravatu.-Sakra,to sem tomu dal…do píči,to to smrdí,a co kdybychom už radši šli?Zase někam jinam,někam do pryč.Nejlíp k Pavlíkovi na chalupu.To bude nejlepší,tady už to stejně skončilo,tak co.

     Mirek se místo odpovědi zvedl a oba se vydali ztichlou vsí zpátky do Vlkanče.Nebe nad nimi zesvětlalo a mohli se teď lépe orientovat.Mirek určil směr podél lesa,tudy,jak řekl,se dostanou zkratkou až málem před Pavlíkovu chalupu.Rolinovi nezbylo než souhlasit,neměl zrovna velký orientační smysl,a jelikož byl schopen zabloudit prakticky všude,spoléhal se v této věci na svého kamaráda.Na lesní cestě zahlédli pod nohama velké,černé mravence pobíhající mezi napadaným jehličím.

-Mravenec velký bílý lidožravý,carcharodon carcharias,řekl Rolin.

-Cože?Voni teda vole sou spíš černý než bílý,to je vidět,ale slyšel sem,že když hajný chytli pytláka,svázali ho,namazali medem a šoupli do mraveniště.. a ty mravenci ho sežrali prej až na kostru,řekl Mirek.-Z toho vyplývá,že můžeš mít částečně pravdu,ty vole.Že voni lidožravý sou.

-Z toho ty vole částečně vyplývá,že si hajný brali do lesa med,řekl Rolin.

-Vlastně jo,to máš taky pravdu,voni byly vždycky připravený jako pionýři.Jak to maj pionýři na pásku,Vždy připraven… tak ty hajný to měli asi taky.Asi byli taky vždy připravený…

-Na pásku to asi těžko,ty vole,zapochyboval Rolin.-Ale zase si mohli zpívat  lesem si to serem vždycky jenom s medem,víš,to si mohli v klidu zpívat vole…

 Mirek si odkašlal a poslal mezi mravence hustý plivanec.-Když myslíš brácho,může bejt.

         Došli na kraj lesa kde byla malá mýtina a na ní byl vztyčen kónický sloup z našedlého pískovce ve výši dospělého muže.Do sloupu byl vyryt nápis:

                                                                             Na památku ctitého pána

                                                                            Aloysse von Nekole L.P.1862

Samozřejmě že to museli prozkoumat,a když si Rolin nejméně dvakrát po sobě nápis přečetl,hned se k němu,trochu se potáceje,vyjádřil:-Hele,vole…Nekole,no vidíš jak to de krásně za sebou…viď,hm,tak von si Lojzek Nekolů  postavil sloupeček,jako já z kelímků,jenže tenhle se mu ne tó,nespad.Ten už tady drží dlouho,a von je to ten Aloyssyus.nebo tak,von to nemůže bejt jenom Lojzík,Lojza,Lojzek,Alois…jako Jirásek,třeba…to ne,a to ještě von Nekole,fon místo Nekola,jako Tonda…to je nějakej sakra páníček ten Nekole,ty vole.Žádnej Tonda Nekola…

-To je páníček pán,přikývl Mirek.

-Jo,to máš pravdu.Akorát to ctitej,ctitej,co to kurva může bejt?Takovej titul neznám.Kdyby tak to byl ještě hrabě Nekola,ty vole,nebo svobodný pán z Nekolů,tojo,to bych věděl,ale ctitej,ctitej…to že je teda ctěněj?Nebo vlastně byl? To kdybych kurva věděl.No tak Nekole,Nekole,co to je, ty vole?

-Anebo hoj,hoj…Nekole Nekole,nohy máš na stole,zahlaholil Mirek.-A tak víš co,tak se zeptej vole babičky.Ale ne hned,teď to z tebe ještě táhne,a vono,hele ty vole,vono by mohlo to ctitej bejt,že byl cejtit,nebo že ho lidi nemohli ani cejtit,zkrátka že ty vole smrděl jako když lev chčije.

-To těžko,kvůli tomu by mu  těžko něco stavěli,žejo ty vole.Těžko takovej pěknej sloup.

-Tak né,no,tak třeba smrděl jako Franta Žumpa,anebo jako ty vod toho starýho piva.Voni některý věci když nejsou čerstvý,stojej za hovno,rozumoval Mirek,-najmě pivíčko.Ale některý věci,a to je zas zajímavý,ty když sou čerstvý,stojej  pro změnu zas taky za hovno.Třeba jako ty vole olomoucký syrečky.Anebo koňak.Jéžíš,já mám žízeň nějak.Já bych něco vyžah jako tenhlencten Vyžah.Nejlépe tak pivo čerstvé.Moje milá Evičko,dej mi jedno pivíčko,dej mi jedno,nebo dvě,budou sladké obě dvě.Ach jo,to je tak, když se chlastá.Chlastat se nemá.To se  kurva vážně nemá.Protože z toho je potom  žízeň.To už tak příroda u piva zařídila,že čím víc ho piješ,tím víc ti chutná,jenže následkem čehož je potom hrozná žízeň.Jenže ty vole co zmůžeš proti přírodě?Vono zas nechlastat vůbec,to je taky proti přírodě.Pak se v tom vyznej.To aby ses v tom vyznal,tak se na to musíš nejdřív pořádně napít…řádně se nechlastat,ovšem zas tak moc né… a pak to de samo.

-Správně,správně,potvrdil Rolin Mirkovu teorii,-následkem čehož má Evička pivíčko…a tohle je třeba následkem čehož taky…a začal si pobrukovat:

                                                                                        Byla žízeň, bude

                                                                                        s čímpak na ní půjdem,

                                                                                        s tím pivečkem skvělým

                                                                                        přechčijem aj včelín…

a zpíval jako vždy falešně,ale s takovým úsilím,až málem narazil do sloupu pana Nekoleho.-No do prdele,já sem ještě vožralej,vlastně ne,ještě sem trošinku teda jako tó,hm,zlumpíkovanej,fuj,vožralej to ne hergot,to sem já nikdy nebyl.Akorát že teď…jo,jenže tak to bylo na zábavě vždycky,takhle to vždycky chodilo.A není to krásný,kurva?To víš,že je.Když se chasníci nad ránem vraceli z muziky tak taky pěkně řvali…na tyhle velké,širé,rodné,lány…jak ste krásny na vše strany…a na ně se to ty vole řvalo.A řvali kurva ty lidový písně.A je to stejný,teď,jako v roce 1860,jako v tý reálný hospodějako furt,jak sme vo tom tam to…prostě pořád.Tyhle tvořivý tradice našeho pracujícího lidu,ty sou furt to…do píči,co voni vlastně sou?Ty sou to…jo,sou furt živý…anebo takhle vole,ty sou furt žhavý.

-Tyhlety tradice našeho chlastajícího lidu,nojo,to voni sou…ty vole,ty sou,přikyvoval Mirek.

-Tak vidíš,řekl  Rolin,a začal opět halekat:                 

                                                           Za tů Janovicků Lhotů

                                                           šuká tam Nekola dírů v plotů

                                                           není to Nekola ale Nedomá…

                                                           Nedoma,nedomááá,

                                                           Aj,sused neni domáá….

                                                           Doma je jen jeho rajda

                                                           žumcajda umákajda

                                                           těbůh ahoj

-Momént,zarazil ho Mirek,-momént,jak říká Pavlík,tohle jestli sou lidový písně,tak já sem čínskej bůh srandy.To sou spíš jako,a začal si prozpěvovat:-Héééj,zapískal Jánošík na dvá prsty u nohý…anebo na tom konci na tom hornom,praštil bača baču hovnom…

-Copak Jánošík,ten bohatejm bral a chudejm taky,poznamenal Rolin,-ale jinak,ty vole,sou to samozřejmě lidový pijesničky,jenomže sou upravený.Trošinku sem si je upravil,no a co,to furt slyšíš v rádiu…a nyní si kurva vážení posluchači poslechnětě...a jestli ne,tak si rovnou vyserte voko…takže si teda  poslechněte tu moravskou lidovou v úpravě Žitka Pivnička, Ej chodil som chodil…

-Tu neznám,ty vole.

-Ani já ne,ale za to tuhle,v úpravě Hromádky Rolina kterou si upravil když…

-Pavla,když už,skočil Rolinovi do řeči Mirek.-Ty seš vlastně taky Pavlík,jenže jinej…

-No a co ty vole,hlavně mě neruš,kurva,odsekl Rolin a začal procítěně zpívat:

                                              Za Lučínem tam je lůka

                                              chčije tam syneček do klobůka

                                              Přišla za ním jeho milá

                                              že by mu pérečko napravila

                                              přišla za ním na poledne

                                              že mu ho napraví třeba ve dne

                                              Ajaj,je li je to ve tvé moci

                                              naprav mi cérečko péro v noci

                                              V noci mu stál jako skála

                                              a vona mu ho furt rovnala

-Cérečko,pérečko,ušklíbal se Mirek,-a narovnala,to mu ho jako nahonila?Nebo co?A jelijeto…co to tam ty vole máš,to je jak když řekneš jelito.Jelijeto to jelito?Stejně je to ale jedno,na tom stejně hovno sejde,protože tak jako tak,tohle ty si nesložil,to zas nekecej.

-Kurva Ježíši,dyk sem řikal že sem to upravil.Tohle bylo třeba ve středověku normální.

-Jenže teď není středověk,ty vole.Patrně sis ty vole  nevšim.

-A co.Teď je to možná ještě horší,než nějakej středověk.Je to všechno úplně na hovno.

-Úplně všechno né,to má Jarda pravdu.A taky to nemá cenu furt vomílat,to má taky pravdu.

-My to furt nevomíláme,jen to komentujem,řekl Rolin.-Ale vono to někdy stačí,to je fakt.Vono všeho moc škodí.

-To jo,to škodí.Ale dobře ty vole,tak jak myslíš,tak sis to vole upravil,řekl Mirek smířlivě.-A když ty z Moravy,tak já zas z Divokýho Západu to upravuju…a moucha mouše prdel kouše Bufálo Bííll v prdééli byl,hovnó viděl…zapěl mocným hlasem Mirek.

-Co tak ječíš,ty vole ty řveš jak na prérii,napomínal ho Rolin.

-Já ječím,jo?No tak aspoň ty vole  neječím falešně,jako někdo.

-Nojo,kurva furt,a co,mám se posrat!Já sem ty vole spíš na texty.

       Vydali se od sloupu směrem kterým podle Mirka byla Vlkaneč.Kráčeli po ušlapané,úzké stezce na rozhraní mezi polem a lesem.Na obzoru před sebou uviděli osamělé stavení,obehnané nízkým,

plaňkovým  plotem.

-A sme doma,tady začíná Vlkaneč,pravil Mirek vítězoslavně.-No neříkal sem to,že je to zkratka?

-Jestli tady začíná,tak tady  zároveň i končí,ty vole.Vidíš ještě nějaký baráky?Nebo že by se přes noc ta vesnice tak smrskla?ušklíbl se Rolin.-Já vidím jen tohle.Nějakej nastavovanej plot jako kaši…jak na ni vole sral ten kos frkos.

-Ty neser,co kos…a za kopcem  je Vlkaneč.Tohle je jen nějaká hájovna,a potom už bude Vlkaneč.

Když přišli až k plotu řekl Rolin:-Ne abys zase ty vole tak ječel,nebo vzbudíš baštýře.

-Kdo furt ječí,kurva.Co furt meleš?A jakýho zas baštýře…a když tak,já vole neječím,já pěju.

-Uhm,tak to jo.To je stejně jedno.Hele,tohle určitě bejvala rybářská bašta,tady bydlel baštýř,neboli fišmistr.Prostě porybnej.My totiž deme po dně rybníka a tohle bejvala rýbárna,jo,taková ta stará rybárna jakou máme doma.Takovou tu starou rybárnu,jak tam zdrhla Eliška,ale tahle zas tak stará není,ta je mladší,akorát že je stará,vysvětloval Rolin.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel čtyři a dvanáct