Čundr 41

Napsal Josef Plesar (») 31. 3. 2016, přečteno: 537×

-Kurváči,opakoval Rolin zasněně,-to ještě neznám,ale je to hezký.Co asi vona tím myslela,že to má bejt?

-Co asi…asi samec vod kurvy,né,odhadoval  Mirek.

-Možný to je,mladej,co jinýho,ušklíbl se autobusák.

-Ba,ba,dětma nezatopíš a do šuplíku se nevejdou,promluvil poprvé za celou dobu Honzík.

-Co…aha,jo.A tak snad dojdeš ještě pro pívo,ne?Všem,i tady mladejm… tady máš dvaciáše,vytáhl ze zadní kapsy modrých kalhot od své bývalé uniformy autobusák bankovku s jednookým vojevůdcem.

-Ne díky,až jindy,řekl Mirek.-My už musíme…my už pomalu pudem.

-Pudete?Vod piva?Vy pudete vod píva?kroutil nevěřícně autobusák hlavou,-no to mě teda řekni,kam byste museli vodejít vod piva.Teď ste si akorát sedli.A potom,takovej důvod  ani neexistuje.V hospodě je líp než na světě…nebo ledaže  by vám tady to pívo nechutnalo…a to snad ne!Snad ste taky  nějaký čundráci,co něco vydržej,ne?Co?Anebo může bejt,že ste zvyklí na jiný,ale to se časem podá…von ten náš se může zdát takovej sladší,no…ale rakovnický to je ještě víc,a kdo není zvyklej,ale to si chce zvyknout,pár jich uděláš,pěkně je vysmahneš… a seš hned zvyklej.

-To my sme…a vono nám vždycky chutná,ujistil bývalého autobusáka Rolin.-Tak chvilku ještě můžem,proč ne…ten havlbrod  to je dobrý pívo,vo tom žádná.

-No proto.Jo,to sou věci dneska na tom světě.Jak se to všechno mění,jeden by neřek jak se to semele.Jako třeba ten Sadílek,jak skončí…. von to byl předseda JZD a jak něco jedinej den neukrad,tak z toho byl celej den nešťastnej,celej den z toho byl na nervy.Ten jak jedinej den v práci něco neukrad,tak by snad ani nešel domů.Von prostě něco ukrást musel,jinak by ani spát nemoh a pívo by mu ani nechutnalo…

-To snad ne,zděsil se  Mirek,-tak to je potom vážný.Tady vopravdu končí veškerá sranda.

-Nojo,viď,moje řeč mladej.Ale že von byl taky i  předseda partaje v družstvu,tak to se mu to dobře kradlo.To von jim šel všem příkladem,jak něco votočit.Vono teda v družstvu stejně krad  každej…

-Jó,kdo nekrade,vokrádá rodinu,připomněl opět Vendík neoficiální heslo,známé všem občanům

Československé socialistické republiky.

-Jasně žejo,souhlasil s ním bývalý autobusák,-holt co sluníčko ukáže,měsíček dodá.Ale abych vám to dořek,taky jo…tak von Sáďa měl traktor a šup s ním na pole něco ukrást.Nebo třeba někam jinam…

-A to byl družstevní traktor,nebo taky kradenej?zajímalo Rolina.

-Ten byl jeho,ale z  kradenejch součástek.

-Jinak by se mu na něm blbě jezdilo,kdyby nebyl z kradenejch,usoudil Mirek.

-To je možný,mladej,ale že bys mě to nechal dopovědět?

-Né,to já jenom jestli dovolíte takovou maličkou poznámku,omlouval se Mirek.

-No dobře no…tak dělej.

-A co jako?

-No tu poznámku,né?

-Né,to sme si…to né,ta jako už jako byla.Že kdyby ten traktor nebyl z kradenejch součástek,že by na něm ani nejezdil,že by byl nesvůj,jak ste říkal.

-Aha.Autobusák šáhl po jednom z čerstvě natočených piv jenž donesl Honzík,lehce odfoukl vršek pěny aby vytvořil u obruby sklenice důlek,ze kterého by se mohl napít aniž by do ní musel naplno zabořit svůj římský nos.Trochu pěny mu přitom ukáplo na stůl,a Rolin ji prstem jemně rozmazával po desce a bublinky  přitom  tiše praskaly.-Vy ste ji lehce odfoukl jak lehkou holku,pronesl,když na desce stolu udělal z pěny vlhkou čáru.

-Cože?nechápal autobusák.

-Ta pěna přece,že je dobrá,hustá,dobrá jak nějaká dobrá holka,vysvětloval Rolin.

-Aha,hm,kruci….to bych sám neřek,no ale když myslíš,ušklíbl se autobusák rozpačitě,-hm,tobě to ale vopravdu kecá… a ty, obrátil se na Mirka,-s tou tvoji poznámkou…to je všechno?Takže už si skončil,jo?Je to všecko?

-Všecko,potvrdil Mirek.

-To sem sám rád.Tak jo…tak Sadílek vždycky když jel něco ukrást,tak já sem vyšel z vrat,protože sem ten jeho traktor poznal po zvuku,žejo,a tak sem mu vždycky povídal:-Čest práci,soudruhu předsedo,tak jak?dobrý,dobrý…a povídal sem mu to schválně nahlas,aby to bylo hodně slyšet,-tak čest,čest,čest tvojí práci,soudruhu předsedo…a von se vošíval,protože věděl,že se to stejně ví,že každej ví,že si zas jede něco šlohnout.To sem mu ale moh říkat jenom já,protože jinejm by za to hned strhnul prémie,hned by si na ně zased…jenže tam krad každej,tak co by mu kdo říkal.

-A vám na prémie nemoh?zeptal se Jarda.

-Mně ne,já sem přece v družstvu nebyl,já sem nebyl jezeďák,já sem byl na autobuse…já sem si to moh klidně dovolit.Zase sem ale musel jezdit autobusem…

-Nojo,vlastně,přikývl Rolin,-to ste musel,to je blbý,to my radši vlakem,jenže jak je jednou člověk řidič autobusu,tak v něm holt jezdit musí,to se nedá nic dělat.To je pak jiná,žejo,řidič autobusu se tomu,že jezdí v autobusu  tak nějak nevyhne…a no tak dobrý no,tak že už bysme šli.

 -Už zas kecáš.Ale co ty piva,ty snad aspoň vypijete,ne?staral se autobusák.

-No,to taky.Ty teda vysmahnem a dem.Anebo že bysme vám je nechali?Voni tady nezvětraj,to nehrozí,to se jim nestane,tady s váma určitě ne,žejo?To ani náhodou,vyjádřil své přesvědčení Rolin.

-To si piš.Ale co vy? Co jako?Že by vám už nejelo, po tom,co sem vám vykládal?Vo tý posraný dámě?To snad ne,snad nejste takový padavkové.Ste snad hergot taky nějaký čundráci,ne?Co?Nebo nejste?

-Ale jo,řekl Mirek,-vo tohle nejde,ta dáma co si to tak masivně prosrala,ta nám vůbec hlavu nedělá.Ale prej tady dávaj v letňáku Čelisti,tak my na to dem…

-Nojo,to je možný,ale sakra ty trolle,tady se točí pivo,ne?Tak co potom nějaký Čelisti,Čelisti,čelisti,co to vůbec je?Nějakej pitomej biják…a to se kvůli tomu tady na to vybodnete?Co to vůbec je,ty čelisti?

-To je vo tom vobrovským žralokovi,vysvětloval Vendík.-Vo tom jak žere lidi.Je to fakt dobrý.

-Dobrý,dobrý,no tak třeba jo,no.Jenže co já vím,tak v letňáku ani snad netočej…no,možná tam maj lahváče…a bůhví ještě jestli sou vůbec pořádně vychlazený.A to tam chcete jít,jo?Vodsaď,jo?Vod kroucenýho?Do nějakýho blbýho kina.

-Jo,protože večer co večer vychází sedm statečných z kina,zabroukal si Rolin pro sebe úryvek  písničky  Vladimíra Mišíka.

-A vono to bude docela vzrušo,von je to drasťák,těšil se Vendík.

-Cože jako?Aha,to sou zas ty tvoje ty…no,já jezdím sanitou a nějaký vzrůšo,vzrůšo,pche,tam si toho užiju dost.Jaký vzrůšo…a na sucho,tfuj.A vono je totiž docela dobře možný,že tam nebudou mít ani to lahvový,že tam budou mít prd,jenom ňákou pitomou Kofolu nebo Pomo,prorokoval jim bývalý autobusák.

A Honzík,jež ho celou dobu tu dobu sledoval a souhlasně pokyvoval hlavou,promluvil podruhé:-Ba,ba,dětma nezatopíš, když sou gumový,do šuplíku je nedáš.

-Jo,tos už přece říkal,ty trolle.Mazej radši ještě pro rum,ty babo,pobídl ho autobusák vlídným hlasem.

     Vydali se po polní cestě zbrázděné vyjetými kolejemi.Podle rady od kolegy bývalého autobusáka Karla,že letní kino je někde v lese,odbočili a šli nejdříve po hladké pěšině posypané jehličím,aby se pak ocitli v místě,kde půdu doslova rozbořila těžká kola traktorů.Ve vedrech,které už přes čtrnáct dní panovaly nad krajem,byly  koleje vyschlé,a po stranách se drolil jemný prach,jenž se při sebemenším pohybu rozvířil a pak se dlouho usazoval.Za chvíli ho měli na patře a na jazyku,a jak si odplivovali,jejich sliny se okamžitě po dopadu ztrácely,zanechávajíce po sobě jen nepatrně tmavší skvrny v šedé,vyprahlé hlíně.Po chvíli pochodu spatřili cosi,co Mirek nazval nastavovanou kaší,anebo,jak vzápětí upřesnil,nastavovanou chýší.Nejstarší částí toho podivného útvaru byl zřejmě maličký domek o jedné místnosti,pak ale jakoby se majitel vzmohl na kravičku,tak přilepil ke stěně chlívek,tak akorát pro jednu krávu,pak přibylo zřejmě prasátko,a i ono dostalo chlívek,opět jednou stěnou přilepený ke kravičce,aby se ušetřilo na materiálu,pak zřejmě přibyla kozička a i té bylo postaveno samostatné bydlení,a to všechno za sebou v jedné řadě,a každá stavba měla malé okénko a svůj vchod,dvírka stlučená s prken nestejné šířky.Zřejmě se narodily děti,a tak jim byl z druhé strany přistaven pokojík,anebo to možná  mohlo plnit naopak funkci vejminku pro prarodiče,beztak již vyschlé stářím,jež toho prostoru  až zase tolik nepotřebují.Výsledkem úsilí neznámého stavitele byla řada na sebe přilepených přístaveb,kdy každá fungovala jako samostatná jednotka,stříšky byly v různé výši  zhotovené z různého materiálu,někde byla střecha došková,někde prkenná,někde byla ještě pobita rezavějícím vlněným plechem.Někde byly u dvírek  neuměle zhotoveny dřevěné schůdky,původní domek měl dokonce cosi jako zápraží.Z dálky to budilo dojem krátkého vláčku,kde ani jeden vagon není stejný.Celé to dílko bylo obehnáno rozpadajícím se cihlovým plotem;ten byl kupodivu postaven v jednotném stylu,tím více ovšem vynikla nesourodost toho,co stálo za ním.Plot byl na několika místech zborcený a  dovnitř se již dírami dral  les.

-Ty vole,kroutil Mirek hlavou,-to je jak nastavovaná kaše.To se mi líbí.To je prdel,tohle...

Na plot usedl kos,párkrát zahýbal ocáskem nahoru a dolů a pak z něj vystříklo bílé hovínko,jež se nanačervenalých cihlách hezky vyjímalo.

-Kosé,kosé,černý ptááků,copak tady sereš,všechny panenky z lesa dou….zazpíval Mirek a pak se odmlčel.

-A co dál,ty panenko?zeptal se Jarda.

-A tý tadý sereš,dozpíval Mirek.

-Dobrý,vole,řekl Rolin,-hezká písnička,a ta nastavovaná kaše,taky dobrý.Moc dobrý,ty vole.Copak tady sereš,když ty tady sereš,když ty panenky dou z toho lesa,a ty do toho sereš…to je vopravdu moc dobrá  celonárodní písnička.Taková jako vyčerpávající to …jo,do mrtě to téma s tím sraním.Že se s panenkami nemá cenu moc srát,by se dalo říct,takhle se to dá chápat,a  taky je to vole pravda.

-Hm,mně se to moc nezdá,to sou zas ty tvoje ty…ale hlavně,já kaši rád nemám,řekl Vendík.-Já ji rád nemám,to jak byla v družině,tak sem ji nežral,hlavně bramborovou.Ta byla,ty vole,jak bláto…tfuj!

-Nojo,bramborovou třeba,ale tohle je nastavovaná.Tu taky ne?vyzvídal Rolin.-Tahle je fakt dobrá,ty vole.A ten kos jak na to sere,to je jako taková  příloha…abys ji měl vomaštěnou.

-Kaše jako kaše, hovno s ní,odvětil Vendík nekompromisně.

Za touto stavbou pak les oproti jejich očekávání nezhoustl,naopak byl řidší,a bylo vidět,že je rozdělen na parcely, přičemž území jednotlivých parcel vymezovaly vysoké živé ploty.Parcely byly prázdné,pozvolna zarůstali houštinami,a bylo jen otázkou času,kdy se jich opět zmocní příroda.Živé ploty spolu vytvářeli úzké uličky a hlavní cesta tu jimi končila.

-Kurva,a kam teď,povzdechl si Jarda,-a teď se tady ty vole vyznej.A tak třeba na sever…

-A tak třeba na jih,opáčil Rolin,-vono je to jedno,kterým směrem budem bloudit…taky by tady mohli mít nějakej ukazatel,do prdele!Že abysme  věděli po kterým útvaru šlapem.

-Honzík říkal že furt rovně,připomněl jim Vendík.-A tak jo,tak pudem furt rovně.

-Nojo,ty vole,ale jak chceš jít furt rovně,když to nikam nevede,ušklíbl se Jarda.

-No tak prostě furt rovně vzdušnou čarou…mínil Vendík.-Honzík říkal…

-Honzík říkal,ty vole,že s dětma nezatopíš,připomněl mu Mirek,-a taky říkal že sou gumový a tak se s nima dobře dribluje…no to možná neřek,ale to je jedno.Hlavní ale je,že vo vzdušný čáře říkal úplný hovno.To říkal ten autobusák.Hele,pokynul hlavou před sebe,-támhle se zeptáme…eště že tak.

Proti nim ze z lesa vynořili dva kluci asi v jejich věku,a kolem nohou jim čile poskakoval maličký psík,takový chlupatý,čilý proutek.Díky jeho rychlým,trhavým pohybům jim připadalo,že trpí stálou třesavkou.

-Von už se Bobík nemůže dočkat,povídá jeden z kluků,zřejmě majitel pejska.-Von se strašně rád koupe.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel třináct a pět