Čundr 27

-A co myslíš,že třeba zapomněli od včerejška zamknout nebo co?Jasně že maj mít votevříno,já sem se díval,ty vole,řekl Vendík a hodil na stůl sirky a krabičku startek,ze které jednu vytáhl a zapálil si.Pak nadzvedl skleněný popelník a zaklepal s ním o stůl.

-No,no,snad nehoří,pronesl číšník,když prošel dveřmi z kuchyně a postavil se za pípu.

-Právě že třeba jo,právě že třeba musíme hasit,řekl Mirek,-takže radši…dáme čtyři pivka,jo.

Číšník neodpověděl,natočil čtyři piva a zanesl je k jejich stolu.Teď, když byl u nich,všimli si že má vlastně dvoubarevné vlasy,své původně zrzavé měl černé,ale konečky vlasů kolem límce jeho bílé košile s krátkým rukávem už zase prosvítaly svojí přirozenou barvou,jak si je  zapomněl včas obarvit.Měl syrově bílou pleť,a  přehnaně černá barva vlasů s ní odpudivě kontrastovala.Napsal jim na účet čtyři čárky a odkráčel do otevřených dveří za výčepem.Za chvíli odtud uslyšeli ženský hlas:-Hele,Evžene,někdo by mu to už říct měl….Odpovědi již nerozuměli,jen poznali číšníkův hlas,jež cosi krátce zahuhlal.

Když se napili piva,téměř současně se na sebe podívali.

-Teda ty vole,to pivo nic moc,zhodnotil  Jarda jeho kvalitu.

-Kurva že nic moc,jenže to taky nemůže mít vodtočený,to je vono,ušklíbl se Vendík.-Sere na to.Dal nám to rovnou,a nevodtočený.Chutná to jak kapák.

-A že bysme se teda na to tady vysrali a šli jinam,navrhl Mirek.

-Jo,jenže kam ty vole,řekl Rolin,-Šalandu sme nenašli,a kdoví jestli tady vůbec ještě nějaká jiná hospoda je,kurva.Leda se někoho voptat.Anebo počkat na druhý,jestli se to nezlepší.Já bych teda ty vole počkal.Tím se vole nic nezkazí.Počkáme a uvidíme…

-Tak jo,počkáme,souhlasil s ním Jarda,-horší už to snad nebude.

-Ledaže by nám tam ten zrzek rovnou nachcal,řekl Vendík.

-Hele,ten číšník má vlasy jak ta průvodčí,nadhodil Mirek.

-Jo,jo,taky sem si všim,přikývl Rolin.-je jí nějak podobnej,akorát že nemá takový kozy.

-Protože to není žádná průvodčí,ale číšník,řekl Mirek.-Tak to bude nejspíš asi  proto,víš.

Trvalo dost dlouho než-li  piva dopili,za tu dobu se číšník ani nenamáhal strčit nos do lokálu.A pak,když před nimi stály ještě nedopité půllitry,prošel kolem nich .-Vy se s tím teda loudáte.Si dáváte na čas.To tady včera seděli taky čundráci,ale to byli jinší ty…hm,borcipatnáct,dvacet kousků,těm to ale jinak jelo...Tak co dopijete,nebo už si  nedáte?

-Ale jo,dáme,řekl Mirek a přistrčil před číšníka svůj půllitr,ve kterém ještě bylo piva tak na dva prsty,-ale tohle už ne.Za tohle pivo…pěkně děkuju.

-Není zač,odtušil odbarvený číšník a posbíral půllitry.Když se s nimi chystal k odchodu,Vendík se ho zeptal:-A jak ty borci včera vypadali?

-Co jak?Jak by měli vypadat…jako čundráci.

-Aha.A vodkaď byli,to neříkali?

-To neřikali.Jak to mám vědět.

-No,a kdyby náhodou,třeba…a neslyšel ste,že by si říkali…heleď,neslyšel si třeba Čudel nebo Jotka?

-Říkám,že nevím.

-Nebo Masťa,Kozel,nebo Tartyf? nedal se otrávit číšníkovým okázale najevo dávaným nezájmem Vendík.-Někdo takovej… nebyli to takoví ména,náhodou?

-Tartyf,ušklíbl se číšník,-to má bejt jako jméno,jo?No,já neměl čas poslouchat,já sem včera musel točit jak vo závod,jasný!To nebylo jako vy,to byl fofr.Jak řikám,nejmíň dvacet piv každej.Takže čtyři,co?

Když odešel roztočit pivo řekl Jarda:-Dopijete,nebo už si nedáte?Co je to kurva za exota?

Jak se někdo takhle blbě může ptát ve kšeftě?A ještě k tomu po prvním pivu?

-Je to blb,řekl Rolin.-Hel,Vendíku,jak tě napadlo,že by tady mohli bejt Čudel a spol?

-Co by nemohli,heleď,voni taky jeli na čundr.Vendík  připomněl  známé pivní borce z jejich města,pro které číšníkem udávané množství vypitých piv nepředstavovalo nic až zas tak mimořádného.

-To je fakt ty vole,von svět je malej a v Čechách zvlášť,pokud de vo pivo,řekl Mirek.-Klidně to ty vole mohli bejt voni,voni taky rádi pijou.Pánové,teď mě napadá,co kdybychom toho zrzouna trochu prohnali?

-No,přes držku by potřeboval,vyjádřil se Vendík jednoznačně.

-Ale né,to taky,ale já myslím s  pivem.Že bysme ho dopíjeli postupně,jako na etapy,a dycky ten co by dopil první by řval… třeba co je jako s tím pivem,no a potom,až by ho dostaltak by dopil tady zase třeba Vendy…a ten zas co je s tím pivem,a takhle bysme se střídali furt dokolečka,aby frajer nežvanil,jak se loudáme.Zatím sme tady sami,ale i tak ho můžem kurva dost prohnat.Von to teda ty vole potřebuje jako prase drbání….takovej zrzoun  nafoukanej.

-To by šlo ty vole,to je dobrej nápad,pochválil Mirka Jarda.-Takovejhle  kretén zrzavej to fakt potřebuje…a já třeba začnu,stejně mám ještě pořád žízeň jak zavalenej horník.

-Tak jo,podíval se Mirek spiklenecky na své kamarády,-hned jak to přinese,deme na to.

-Jo,to se bude panáček oranžovej divit,těšil se Rolin,-a taky  pivo jak to bude furt točit, by mohlo bejt  lepší.I když u něj těžko říct.Ale hlavně, menuje se Evžen,a já nevím,ale mě byl každej Evžen hned protivnej.

-Jo,přikývl Mirek,-to mě taky.Pamatuješ na toho Evžena z Prahy,na toho teplouše.Ten jednou vybíral kalhotky v dámským prádle,a prodavačka mu jedny donesla,že by se mohli jeho paní líbit a von povídá:Ty ne,ty by mě škrtili.

-Jo,vo tom vím,řekl Rolin,-a prodavačka prej byla na mrtvici.Prostě by ho škrtili,jenže to vona nevěděla.Ten Evžen chodil nalíčenej líp než ženská,v takovým bílým kožíšku.No jo,Evžen,co taky  můžeš čekat vod někoho kdo má takový méno dobrýho čekat.

Hned jak jim přinesl piva vzal Jarda to svoje a nadvakrát ho vypil,přičemž si nejdříve počkal,až číšník odejde.

-Já bych si dal pivo,řekl hlasitě do prázdného lokálu.

Chvilku se nic nedělo,pak číšník vylezl.-Cože?Zase pivo?

-Jo zase!Eště jedno,přikývl Jarda.

Číšník začal točit pivo a nenápadně koukl na jejich stůl,ze zbylých tří půllitrů nebylo snad ani upito.Přinesl Jardovi jeho pivo a zmizel za pootevřenými dveřmi do kuchyně.

-Tak co,je tohle lepší,zeptal se Rolin,který se svého druhého piva zatím ještě ani nedotkl.

-No,tak vo něco jó,nó,ale žádná sláva to taky není,usoudil Jarda.

Vendík dopil své pivo a poklepal prázdným půllitrem o stůl.

-Co zas?vykoukl číšník z kuchyně.

-Já bych si dal ještě jedno,prohlásil Vendík milým hlasem.

-Tos to nemoh říct rovnou?

-To sem přece ještě měl,heleď jó,vysvětloval Vendík stále  milým hlasem.

Číšník tedy roztočil další a houkl na ně:-Ještě si někdo dá?

-Zatím ne,my teda zas třeba neumíme tak chlastat jako třeba ten Jotka,řekl Mirek.

Číšník donesl Vendíkovi pivo,ale tentokrát zůstal stát ve výčepu,protože s nastávajícím soumrakem se začala hospoda plnit stálými hostmi.

-To je dobře,řekl Jarda,-když už tady nebudem sami,aspoň se víc naběhá.

-A pivo bude jak sem říkal lepší,dodal Rolin.Když kolem nich číšník procházel k vedlejšímu stolu,pozvedl k němu významně prázdný půllitr.

-No,to nevím.Tenle asi už pivo mít lepší nebude,neskrýval svou skepsi Jarda.

Pak se ještě o pivo přihlásil  Mirek,samozřejmě až poté,co ho dostal na stůl Rolin.Tím ukončili první kolo a Vendík už se pomalu chystal na další.Kdyby na něj nevymysleli ten kolotoč,neměl by číšník ani tolik práce,protože ostatních hostů tady sedělo sotva deset.Ale oni čtyři ho zaměstnávali více než-li celý zbytek hospody.Vlastně k nim neustále přibíhal,a samozřejmě nebyl tak hloupý,aby si nevšiml,jakou hru to s ním hrají.

-Nechtěli byste brzdit,navrhl jim,když nesl opět pouze jedno objednané pivo.

-Tolik sme toho zase nevypili,to tamty jak si říkal,to byli  přece jiný borci,ne?řekl Mirek.

-Vostatní si nedaj,žejo?pronesl číšník místo odpovědi.-To zas až vodejdu z placu… helejte příště sem přinesu rovnou čtyři,jasný?

-Ne,to není jasný,řekl Jarda.-Nám přineseš to,co my si objednáme.Jasný!Takhle je to jasný!

-No to bych se na to podíval…začal se číšník rozčilovat.

-Tak to se dobře podívej,doporučil mu Vendík důrazně,-a vidíš snad,že bych měl dopito?Mám tam ještě dobrou půlku,heleď…vidíš snad že bych dopil!

Číšník nad nimi chvíli postál,jako by se rozmýšlel jestli se s nimi má dát do hádky,ale pak, byť to byl ani ne třicetiletý chlapík v plné síle,si to radši rozmyslel.Věděl dobře,že místní hosté by se ho nezastali jednak kvůli jeho arogantnímu chování,a hlavně pak vzhledem k jeho ještě horšímu hříchu,totiž k tomu,že se nedbale staral o pivo,trubky málo proplachoval a tu jejich hospodu  kazil.

-Helejte,řekl smířlivě,-no tak dobrý,taky umíte pít jako tamty…no,tak už toho necháme,ne?

-Jako pití,otázal se Rolin.-Když sme ještě ani pořádně nezačli?Ne, já si dám velkýho ruma.Tady kořalka lepší piva,co?

-Já nevím,já to nepiju,pronesl číšník,a skutečně,když šel k pípě,všimli si,že má na pultu postavenou skleničku s malinovou limonádou.

-Ani se nedivím,že to pivo nepije,řekl Jarda.-Kde to ale sme?Hospodskej si nedává ,co točí?

-To sme v socialismu,Jaroušku,vono kdyby to bylo jeho,tahle hospoda,tak to by se jinak smekal,připomněl Mirek obecně známý fakt.

-Nojo,já vím,to je tak všude,mávl Jarda znechuceně rukou.

A tak začali svoji velkou jízdu  plnou piva a kořalky.Pili velice svědomitě a už se ani nedomlouvali jak číšníka postupně prohánět objednávkami,přesto měl co dělat,aby jejich stůl stačil zásobovat.

-Teda vy chlastáte,prohodil k nim když přinášel tácek se čtyřmi velkými panáky vodky,které poručil Jarda.-Ale nic proti tomu,já jen že vám to taky jako de.

-Jako jim?zeptal se Vendík.

-No,odpověděl odbarvený číšník po chvilce váhání,-vlastně skoro jo.A co skoro,vy určitě jo!